7 C 215/2022-23 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhal na žalované peněžitého plnění v celkové výši 225 354,92 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru na základě smlouvy o úvěru ze dne 27. 6. 2017. Tvrdil, že na základě uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobce ([příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO [číslo], dále je„ právní předchůdce žalobce“ nebo„ [příjmení] [příjmení]“) zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 305 432 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 7,9 % ročně. Žalovaná se však dostala se splácením úvěru do prodlení a právní předchůdce žalobce proto úvěr zesplatnil k datu 18. 7. 2019. Ke dni zesplatnění byl dluh žalované vyčíslen na částku 266 265,13 Kč. Po zesplatnění žalovaná uhradila postupně ještě celkem 30 451,43 Kč, které žalobce započetl na jistinu pohledávky. Žalobce uplatnil také nárok na úrok a zákonný úrok z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobce a žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žádný z účastníků na výzvu soudu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru„ presto půjčka“ ze dne 27. 6. 2017 ve spojení s akceptací návrhu na uzavření smlouvy o úvěru„ presto půjčka“ ze dne 27. 6. 2017 právní předchůdce žalobce ([příjmení] [příjmení]) uzavřel s žalovanou dne 27. 6. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 305 432 Kč, z toho 260 000 Kč bylo poskytnuto na úhradu stávajících úvěrů žalované jako klienta bez prokazování účelu, částka 1 500 Kč byla na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a 43 932 Kč pak na úhradu pojištění schopnosti splácet. Žalovaná se naproti tomu smluvně zavázala mu čerpané prostředky vrátit spolu s 7,90 % ročním úrokem, a to v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 4 746 Kč vždy k 20. dni kalendářního měsíce, a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 1 500 Kč v den čerpání úvěru. Výzvou k úhradě ze dne 22. 5. 2019 právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 21 998,17 Kč, což byla částka po splatnosti, a dále nákladů ve výši 150 Kč s upozorněním, že v případě neuhrazení celé částky nejpozději do 6. 7. 2019 může být úvěr prohlášen za splatný. Jak je patrné ze souhrnného výpisu k úvěru, žalovaná čerpané prostředky řádně a včas nesplácela a dlužná jistina dosáhla ke dni 18. 7. 2019 Kč částky 255 806,35 Kč a k tomuto datu právní předchůdce žalobce prohlásil veškeré pohledávky ze smlouvy o úvěru za splatné, běžný úrok činil 9 596,16 Kč a úrok z prodlení 862,62 Kč. Dne 17. 12. 2021 došlo k postoupení pohledávky [právnická osoba] za žalovanou na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Oznamovací povinnost byla splněna dne 28. 12. 2021, jak je zřejmé z oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaná dle tvrzení žalobce po zesplatnění úvěru uhradila dne 29. 8. 2019 částku 30 209,73 Kč a dne 8. 10. 2019 částku 241,70 Kč, přičemž obě tyto platby byly dle žalobce započítány na jistinu úvěru, a dluh žalované na nesplacené jistině je aktuálně představován částkou 225 354,92 Kč. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., podle níž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce na základě úvěrové smlouvy poskytl žalované finanční prostředky, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem, nicméně dosud poskytnutý úvěr zcela nesplatila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované výrokem I. tohoto rozsudku uložil uhradit žalobci, na něhož přešel nárok [příjmení] [příjmení] z uvedené úvěrové smlouvy, jistinu 225 354,92 Kč, úrok z úvěru ve výši 7,9 % ročně kapitalizovaný na částku 9 596,16 Kč a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 862,62 Kč podle ustanovení § 1970 o.z., obojí do 18. 7. 2019, a dále od 19. 7. 2019 vždy z postupně se ponižující dlužné jistiny (dle úhrad žalované po zesplatnění, viz výroková část rozsudku) až do zaplacení. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobci, který je ve věci aktivně legitimován, nárok na zaplacení žalované částky proti žalované přiznal. Náklady řízení celkem tvoří zaplacený soudní poplatek 9 015 Kč, odměna advokáta 27 660 Kč podle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 9 220 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč, a z důvodu, že zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu 28 560 Kč v částce 5 998 Kč, tj. celkem 43 573 Kč.