7 C 22/2022-51 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 25. 1. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 36 393 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 393 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 8. 2019 do zaplacení, dále zaplacení částky ve výši 13 002 Kč a úroku ve výši 100,44 % p.a. z částky 28 000 Kč od 28. 8. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 107 179 Kč. 2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaný smlouvu podepsal dne 2. 5. 2019. Na základě smlouvy bylo žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 28 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 3. 5. 2019. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru, sjednaný ve smlouvě, ve výši efektivní úrokové sazby 162,37 % p.a. splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 2 481 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červen 2019, to vše dle splátkového kalendáře. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladu a informací získaných od žalovaného databází umožňujících posouzení úvěruschopností, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný ničeho neuhradil. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy 2 x 499 Kč). Smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů od vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady u splátek [číslo] tedy 2 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 35 dnů u splátky [číslo] splatné dne 22. 6. 2019. K datu 26. 8. 2019 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu v celkové výši 34 995,45 Kč, byl žalovaný povinen žalobci uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru, žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru, platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část z každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok, připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru, platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky, byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení z její úhradou. V daném případě ode dne 28. 8. 2019 až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 34 995,45 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 28 000,00 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6 995,45 Kč) s příslušenstvím. b) smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998,00 Kč s příslušenstvím. c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400,00 Kč s příslušenstvím. d) smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 34 995,45 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 28. 08. 2019 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 13 002,00 Kč. e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 28 000,00 Kč ode dne 28. 08. 2019 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 100,44 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. U dlužných částek uvedených pod písmeny a, b, c, tedy u částky v celkové výši 36 393 Kč požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených pod písmeny a, b, c, zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2 smlouvy je výše úroku uvedeného pod písmenem e limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A (smlouvy tedy na částku 107 179 Kč). Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, úrok byl vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby. Touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře, odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroku v efektivní sazbě, tedy odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se o matematickou operaci. Problematikou efektivní a nominální míry se zabývá i Mgr. [jméno] [příjmení] Ph.D., [příjmení] znalec v oboru ekonomika ve svém„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne 25. 10. 2018, které bylo zpracováno na žádost žalobce. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízeném ústnímu jednání se nedostavil. 4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraný