7 C 26/2022-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 13 210 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mu žalovaný dluží částku 7 970 Kč z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 5. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a dále částku 5 240 Kč za období od 1. 4. 2020 do 15. 6. 2020, a to ohledně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Součástí žalovaných částek učinil žalobce také nárok na zaplacení 2× 300 Kč, což jsou poplatky spojené s náklady na mimosoudní uplatnění pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobce postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistil, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od 5. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a dále od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce doložil, že dne 9. 9. 2020 a následně dne 2. 12. 2020 zaslal žalovanému výzvy k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo se stanovením zákonné lhůty vždy 60 dní v souladu s ust. § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvků ve vazbě na lhůty stanovené ve výzvách nastala v prvním případě dne 23. 11. 2020 a ve druhém případě dne 15. 2. 2021. Žalobce dále doložil, že žalovanému zaslal dne 14. 7. 2021 ve vztahu k prvnímu období a dne 21. 7. 2021 ve vztahu k druhému dlužnému období předžalobní výzvy k úhradě dluhů. 4. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a to ust. § 2 odst. 1 písm. písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 65 Kč. Při 118 dnech tak jde o částku 7 670 Kč a při 76 dnech jde o částku 4 940 Kč. S jejich úhradami se žalovaný dostal do prodlení vždy marným uplynutím 60 denní lhůty stanovené k úhradě pro první dlužné období ve výzvě ze dne 9. 9. 2020 (tj. od 24. 11. 2020) a pro druhé dlužné období ve výzvě ze dne 2. 12. 2020 (tj. od 16. 2. 2021). Poplatek za výzvy k zaplacení činí á 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 305/1999 Sb. Žalovaný je tak povinen podle § 1970 o.z. uhradit žalobci rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, když žalobce oprávněnost svých nároků prokázal listinami, které byly provedeny k důkazu, žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a nároky žalobce nezpochybnil. 5. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, soud tak žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení představují soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu advokátky žalobce podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 300 Kč a paušální náhradu podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobce prokázala, že je plátcem DPH, přísluší jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % z odměny a hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobce. 6. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.