7 C 346/2021-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soud Plzeň – sever dne 15. 12. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 43 031,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 34 029 Kč od 16. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5%. 2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 9. 4. 2020 byla mezi žalobcem a žalovanou prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované dne 9. 4. 2020 vyplacena zápůjčka ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku 78 663 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 36 663 Kč, administrativní poplatek ve výši 18 000 Kč Celkem 78 663 Kč v 59 měsíčních splátkách po 1 312 Kč a 60 závěrečné splátce ve výši 1 255 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dne 17. 7. 2020. Žalovaná na základě smlouvy o zápůjčce hradila pouze částečně. S ohledem na prodlení žalované žalobce neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu se článkem 11 smlouvy spojení s ustanovením článku [číslo] obchodních podmínek zesplatnil a to ke dni 20. 9. 2021. S ohledem na prodlení žalované s úhradami plateb eviduje žalobce za žalovanou pohledávku v celkové výši 43 031,61 Kč sestávající se z následujících dílčích pohledávek: -) ke dne zesplatnění 20. 9. 2021 činila neuhrazená jistina 21 796 Kč. Do data zesplatnění žalovaná uhradila 1 016 Kč, dále věřitel na úhradu jistiny při zesplatnění započetl dílčí úhradu ve výši 1 188 Kč. Po zesplatnění žalovaná ničeho neuhradila. Žalobce tak eviduje na běžných nesplacených částech jistiny zápůjčky 21 796 Kč. -) Na neuhrazených obchodních úrocích žalobce eviduje pohledávku ve výši 6 733 Kč do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění, měla žalovaná uhradit 13 813 Kč, z čehož do data zesplatnění uhradila 7 080 Kč. Ode dne zesplatnění ke dni 15. 12. 2021 žalovaná neuhradila ničeho. Celkem tedy uhradila 7 080 Kč. [ulice] úroky zápůjčky ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůčky následující po datu zesplatnění, žalobce nepožaduje. -) Na neuhrazených měsíčních poplatcích za správu zápůjčky následující po datu zesplatnění eviduje žalobce za žalovanou pohledávku ve výši 2 400 Kč. Na administrativních poplatcích do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění, měla žalovaná uhradit celkem 4 800 Kč, z čehož uhradila 2 400 Kč ode dne zesplatnění ke dni 15. 12. 2021 neuhradila ničeho. Celkem tak uhradila 2 400 Kč. -) S ohledem na to, že žalovaná nehradila své závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně a včas, požaduje žalobce úhradu zákonného úroku z prodlení, který odpovídá roční výše repo sazby stanovené ČNB pro první den každého kalendářního pololetí, v němž byla žalovaná v prodlení zvýšené o 8% bodů. Za dobu do zesplatnění, požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení z neuhrazených částí zápůjčky v celkové výši 377,74 Kč. Za dobu od zesplatnění do data 15. 12. 2021 požaduje žalobce úroky z prodlení ve výši 693,40 Kč. Do data 15. 12. 2021 tak žalobce požaduje úrok z prodlení ve výši 1 071, 14 Kč, z čehož žalovaná ničeho neuhradila. -) Dle článku [číslo] obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce je žalobce oprávněn uplatnit vůči žalované smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky, či její části ve výši dle sazebníku. Do data zesplatnění žalobce žalované naúčtoval smluvní pokuty ve výši 5 039 Kč, na smluvní pokutu nebylo ničeho uhrazeno. Dle článku [číslo] obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce je věřitel oprávněn uplatnit vůči dlužníkovi smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění a to ve výši dle zasebníku, to je ve výši 0,1% denně. Souhrn smluvních pokut dle článku [číslo] obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce a smluvní pokuty podle článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojení s článkem [číslo] obchodních podmínek může činit maximálně 50% celkové výše spotřebitelského úvěru a maximálně 200 000 Kč. Žalovaná po zesplatnění zápůjčky řádně nehradila je tak povinna uhradit za dobu od zesplatnění úvěru v zápůjčce do dne kterému žalobce příslušnou smluvní pokutu vyčíslil, tedy do 15. 12. 2021 smluvní pokutu ve výši 2 892,47 Kč. Žalovaná na částku 2 892,47 Kč ničeho neuhradila. -) Úhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky představuje účelně vynaložené náklady v případě prodlení dlužníka dle článku 10 smlouvy o zápůjčce s bodem II. 2. A až II. 2. F sazebník úroků. Žalobce požaduje úhradu těchto nákladů ve výši 3 100 Kč. Žalobce dále požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení z neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky 34 029 Kč i za dobu od 16. 12. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. 4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřotele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 9. Z důkazu předloženého žalobcem smlouva o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 9. 4. 2020 žalobcem jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku a následující žalobce se zavázal žalované poskytnout zápůjčku ve výši 24 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit s navýšením takovým způsobem, že žalobci se zavázala uhradit 59 měsíčních splátkách ve výši 1 312 Kč a 60 závěrečnou splátku ve výši 1 255 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dne 17. 7. 2020, celkem se tak žalovaná zavázala žalobci uhradit částku 78 663 Kč RPSN smlouvy o zápůjčce činí 83,9% ročně. 10. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne 9. 4. 2020 soud považoval za absolutně neplatnou pro rozporu s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům, jako celek je tak absolutně neplatnou, dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 83,9 % ročně a to za stavu kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 6,75% ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od jednoho do pěti roků). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení v podobě trojnásobku, to je 20,25% ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení soud považoval uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne 9. 4. 2020 za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li smlouvu o zápůjčce věřitel pro to, aby od spotřebitele, tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o zápůjčce. Tento závěr podporuje potřeba prevence plněná jedině neplatností celé smlouvy (v