7 C 350/2021-29 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-sever dne 29. 10. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 2 810 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 496,09 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 2 810 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 810 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 810 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši [příjmení] sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši [příjmení] sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 2. Žalobce odůvodňuje žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společnosti [právnická osoba], [IČO] sídlem, [adresa], [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 30. 11. 2007 k uzavření smlouvy o půjče c. [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná strana stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena 5. 12. 2008. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Nejpozději měla celkovou dlužnou částku zaplatit 5. 12. 2008. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 12 190 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou 13 250 Kč. Příslušenství pak tvořili úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni podpisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobce požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 2 810 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 15 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 12 190 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 3 496,09 Kč, úroky z prodlení z dlužné částky 2 810 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši [příjmení] sazby, stanovené českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů, přičemž každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši [příjmení] sazby stanovené ČNB a platné pro první dne příslušného kalendářního pololetí. Pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 496,09 Kč jde o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z dlužné jistiny od 6. 12. 2008 do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Podle § 39 občanského zákoníku (zak. č. 40/1964 Sb.) neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. 5. Dle nálezu ústavního soudu IV. ÚS 457/10 k výkonu práva, který je jeho zneužitím soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku a především čl. 36 Listiny. 6. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přes svou obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. 7. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115 o.s.ř., bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když zástupce žalobce i žalovaná se práva účasti na projednání věci vzdali. 8. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], jako postupitel, postoupila pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci v souladu s ustanovením § 1879 a následující občanského zákoníku. 9. Z důkazu smlouva o půjčce ze dne 30. 11. 2008 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli ve smyslu ustanovení § 657 občanského zákoníku (zak. č. 40/1964 Sb.) smlouvu o půjčce, na základě které se věřitel zavázal žalované poskytnout půjčku 15 000 Kč, žalovaná se zavázala věřiteli půjčku vrátit s navýšením 10 440 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. RPSN smlouvy o půjčce činí 206,8 % ročně. 10. Uzavřenou smlouvu soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Dle ustanoven § 39 občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb.), v době uzavření smlouvy o půjčce, tj. v listopadu 2007 činil obvyklý úrok při nezajištěné půjčce či úvěru 12,99 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do 1 roku). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2025 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 38,97 % ročně. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutné považovat uzavřenou smlouvu o půjčce ze dne 30. 11. 2007 jako na smlouvu absolutně neplatnou jako celek. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz například rozhodnutí soudního dvora EU ve věci c [číslo]). Žalobce si byl nepochybně vědom absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy o půjčce, takže i žalobce v žalobě je uvedl, že požaduje po žalované zaplacení částky 2 810 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když původní věřitel žalované poskytl částku 15 000 Kč, žalovaná uhradila původnímu věřiteli pouze částku 13 250. Pokud tedy žalobce požadoval plnění ve výši 2 810 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, dle ustanovení § 451 občanského zákoníku a následující (zák. č. 40/1964 Sb.) žalobě v této části bylo vyhověno, když žalovaná neprokázala úhradu částky 2 810 Kč. Žalobě však bylo vyhověno pouze z části, pokud žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z částky 2 810 Kč z dlužné jistiny od 6. 12. 2018 do zaplacení ve výši [příjmení] sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka ve výši úroku z prodlení závislá ve výši [příjmení] sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Důvodem je totiž to, že bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy. Žalobce prokázal, že výzva k zaplacení dlužné částky byla součástí oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, která byla předána poštovnímu úřadu k přepravě dne 1. 2. 2021. Následujícího dne, to je 2. 2. 2021 se již upomínka mohla dostat do sféry dispozice žalované. Žalovaná byla vyzvána k úhradě ve lhůtě do 10 dnů, tedy do 12. 2. 2021, 13. 2. 2021 se již ocitla v prodlení. Žalovaná je tak povinna žalobci zaplatit úrok z prodlení ve výši 7,25 % z dlužné jistiny ve výši 2 810 Kč od 13. 2. 2021 do zaplacení, ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 11. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a to měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, žalované žádné náklady řízení nevznikly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel i k požadovanému příslušenství (viz nález ústavního soudu I. ÚS 2717/08). Bylo tak rozhodnuto, že žádný