7 C 364/2021-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň sever dne 4. 12. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 4 770, 85 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. a následně žalobce s žalovaným uzavřeli dne 12. 2. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě uzavřené smlouvy žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 12. 03. 2021 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 969, 85 Kč. Žalobce poskytl úvěr žalovanému dne 12. 02. 2021 převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný žalobci úvěr ani poplatek ve sjednanou dobu splatnosti neuhradil. Žalobci tak v důsledku prodlení žalovaného kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z jistiny ode dne následujícího datu splatnosti, tedy od 13. 03. 2021. Dle článku [číslo] smlouvy o úvěru, vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z částky 3 000 Kč od 13. 3. 2021 do 4. 12. 2021 v celkové výši 801 Kč. Žalobce tak má nárok jistinu úvěru ve výši 3 000 Kč, úrok a poplatek za poskytnutí úvěru do data splatnosti ve výši 969, 85 Kč, smluvní pokutu ve výši 0, 1% denně z částky 3 000 Kč od 13. 3. 2021 do 4. 12. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 3 000 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115 a o.s.ř., bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů, když zástupkyně žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. 4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinnou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, spisová značka 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru, nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěru poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem, či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 9. Z důkazu předloženého žalobcem, smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 12. 2. 2021, soud zjistil, že žalobce jako úvěrující, žalovaný jako úvěrovaný, uzavřeli dle ustanovení dle § 2395 občanského zákoníku a ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvu, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku žalobci uhradit do 12. 3. 2021 s navýšením 887 Kč, RPSN smlouvy o úvěru činí [číslo], 96 %. 10. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou v rozporu s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, je tak absolutně neplatná, dle ustanovení § 588 věta 1 občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout s úřední povinností, aplikace dle ustanovení § 577 občanského zákoníku, je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobce žalovanému poskytl relativně nízkou částku. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Žalobce zneužil absenci zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení [číslo], 96 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 9, 34% (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do jednoho roku). Dle citovaného usnesení Nejvyššího soudu, spisová značka 33 Odo 234/2005, by bylo možné tolerovat maximální navýšení 28,02 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozporu s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí Soudní dvora Evropské unie ve věci C [číslo]). Soud tak považoval uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou jako celek. Pokud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru neplatným ujednáním, bylo i další ujednání o povinnosti žalovaného hradit smluvní pokutu dle článku [číslo]. Soud tak žalobě vyhověl pouze z části ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku a následující z titulu bezdůvodného obohacení, uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 3 000 Kč, když žalovaný na poskytnutou částku ničeho neuhradil. Žalobě bylo dál z části vyhověno, pokud žalobce požadoval úrok z prodlení 8,25 % z částky 3 000 Kč od 15. 10. 2021 do zaplacení. Počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku zaslanou emailem ze dne 13. 10. 2021. Žalovaný byl povinen žalobci na základě upomínky plnit okamžitě, to je do 14. 10. 2021. Od 15. 10. 2021 se již ocitl v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta. 11. Povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek soud rozhodl podle zákona o soudních poplatcích zák. [číslo] sb., sazebník poplatků, položka 1, kdy za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Dle položky 2 odst. 1 písmena a) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 10 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 400 Kč. Dle položky 2, 2 pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, vyměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobce uhradil soudní poplatek ve výši 400 Kč dle položky 2.1 písmena a). S ohledem na to, že Okresní soud Plzeň sever elektronický platební rozkaz nevydal, pokračoval v řízení, a doměřil žalobci soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 1. a). Částku 600 Kč je žalobce povinen uhradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň sever. 12. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci úspěšný z 62%, z 38% byl neúspěšný. Žalobce má tak vůči žalovanému právo na 24 % účelně vynaložených nákladů řízení. Při vyčíslení úspěchu a neúspěchu soud přihlížel i požadovanému příslušenství (viz. nález Ústavního soudu I US [číslo]). Účelně vynaložené náklady řízení představil zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a část soudního poplatku, který žalobce je povinen ještě České republice doplatit, tedy celkem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč 3 úkony právní pomoci dle vyhlášky [číslo] sb. § 14b odst. 1 písmena a) á 200 Kč = 600 Kč (1) příprava a převzetí věci, 2) sepis. upomínky, 3) sepis žaloby) tři režijní paušály podle § 14 b odst. 5 písmeno a) a 100 Kč = 300 Kč, 21% DPH z odměny a režijního paušálu ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení činí 2089 Kč, z toho 24% = 501, 36 Kč.