7 C 44/2022-12 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se vůči žalované domáhá zaplacení částky 2 791 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaná dluží žalobci z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 27. 6. 2019 do 18. 8. 2019, tedy 53 dní, a to ohledně motorového vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Součástí žalované částky žalobce učinil také nárok na zaplacení 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobce postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistil, že žalovaná je provozovatelem motorového vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od 27. 6. 2019 do 18. 8. 2019 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce doložil, že dne 5. 3. 2020 zaslal žalované výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo v žalované výši se stanovením zákonné lhůty 30 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne 19. 4. 2020. Žalobce dále doložil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu, který je předmětem žaloby. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a to § 2 odst. 1 písm. g), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 47 Kč. Při 53 dnech jde o částku 2 491 Kč. [příjmení] poplatku za výzvu k zaplacení činí 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaná dluží žalobci celkem 2 791 Kč, přičemž se dostala do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím 30denní lhůty stanovené ve výzvě z 5. 3. 2020 a je povinna žalobci uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o.z. rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od 20. 4. 2020. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč.