7 C 95/2022-13 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 8 295 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 5. 7. 2018 do 4. 11. 2018, a to ohledně motorového vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Součástí žalované částky žalobkyně učinila také nárok na zaplacení 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od 5. 7. 2018 do 4. 11. 2018 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně doložila, že dne 1. 3. 2019 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo v žalované výši se stanovením zákonné lhůty 30 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne 15. 4. 2019. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne 18. 11. 2021 předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a to § 2 odst. 1 písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 65 Kč. Při 123 dnech jde o částku 7 995 Kč. [příjmení] poplatku za výzvu k zaplacení činí 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem 8 295 Kč, přičemž se dostal do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím třicetidenní lhůty stanovené ve výzvě z 1. 3. 2019 a je povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o.z. rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od 16. 4. 2019. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH, přísluší jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.