8 C 103/2022-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč a 664 Kč jako nesplacených peněžních prostředků ze smlouvy o úvěru. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], a to na částku 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 4 920 Kč s příslušenstvím nejpozději do [datum]. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku řádně a včas, tudíž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem 5 734 Kč a skládala se z jistiny 4 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 920 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 664 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Od postoupení pohledávky neuhradil žalovaný ničeho, ačkoliv byl o zaplacení upomenut. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřil. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. Na základě listinných důkazů založených ve spise a s přihlédnutím k žalobním tvrzením dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o postoupení z [datum] uzavřené podle § 1879 občanského zákoníku mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], a ze Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 11 11. 2021, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku za žalovaným vymáhanou touto žalobou. Dopisem z [datum] žalobkyně doložila, že žalovaný byl informován o tom, že k postoupení pohledávky došlo. Žalobkyně je proto aktivně legitimována k podání žaloby. Smlouvou o úvěru ze dne [datum] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo doloženo, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. obč. zákoníku smlouvu o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit částku 4 920 Kč do [datum]. Zápůjční úroková sazba byla 279,83 % p. a. Z výsledků řízení vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. obč. zákoníku ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru smlouvu o úvěru. Šlo o smlouvu spotřebitelskou, kterou žalovaný uzavřel v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele. Strany si ve smlouvě dále ve smyslu § 2048 obč. zákoníku dohodly pro případ porušení povinnosti dlužníka zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné, avšak nezaplacené částky, a dále si ujednaly poplatek za zaslání písemné upomínky ve výši 50 Kč. Žalovaný čerpal úvěr dne [datum], avšak sjednanou částku nevrátil řádně a včas a dostal se do prodlení, proto žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému celkem 3 upomínky k zaplacení dlužné částky ve dnech [datum], [datum] a [datum], a proto mu vznikl i nárok na paušální náhradu za upomínání v celkové výši 150 Kč. Dále žalobce požadoval zaplacení částky 39 Kč jakožto nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, kdy dané náklady byly vynaloženy na zaslání obyčejného dopisu. Soud žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 5 773 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. ve výši 8,25% ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 150,08 Kč. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, jelikož nebyl vydán platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 200 Kč, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony po 100 Kč a rovněž podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada 21 % DPH ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, tj. celkem 2 089 Kč.