8 C 129/2022-17 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 6 840 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum], a to ohledně osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Součástí žalované částky žalobkyně učinila také zaplacení 300 Kč jako poplatek spojený s náklady na mimosoudní uplatnění, který je zahrnut v žalované částce, a to v případě každého z vozidel, celkem 600 Kč. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistil, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně doložila, že dne [datum] a následně dne [datum] byla žalovanému doručena výzva k úhradě příspěvku za shora uvedené nepojištěné vozidlo se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůty stanovené ve výzvách nastala dne [datum] a dne [datum]. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne [datum] předžalobní výzvu. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a to § 2 odst. 1 písm. písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu každého z vozidel, činí denní příspěvek 65 Kč. Při celkem 96 dnech jde o částku 6 240 Kč. Částka poplatku za dvě výzvy k zaplacení činí podle vyhlášky Ministerstva financí 600 Kč (2x 300 Kč). Zároveň je žalovaný povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o.z. rovněž zákonný úrok z prodlení, a to z dlužných částek vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, doplatek soudního poplatku 600 Kč, tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 a) citované vyhlášky po 100 Kč. Z důvodu, že zástupkyně žalobce prokázala, že je plátcem DPH, náleží jí rovněž náhrada této daně ve výši 21% z částky odpovídající součtu odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů řízení činí celkem 2 089 Kč. Tuto částku je žalovaný podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně.