8 C 14/2022-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 11 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25%. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že pohledávku za žalovaným nabyl od původního věřitele [právnická osoba] [IČO] sídlem [adresa] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky, podepsané postupitelem bylo žalované odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě [právnická osoba] Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl dne [datum] žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 8 000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne [datum] společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výše čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Nárok žalobce tvoří pohledávky skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 8 000 Kč a poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 040 Kč. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když zástupce žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. Podle § 2 odst. 1. občanského zákoníku každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jinak ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem. Vůbec zásadami, na níž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivých ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákonu vyžaduje. Podle nálezu Ústavního soudu IV. Us 457/10 výkonu práva, které jeho zneužitím soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, spisová značka 33 Odo. 234/2005, se uvádí:„ při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou ustanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován podání žaloby, když za smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel společnost [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa], pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobci v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku a následující. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem, oznámením ze dne [datum]. Z důkazu smlouva o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku a následující smlouvu o zápůjčce. Zapůjčitel se zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 8 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit do [datum] s navýšením 3 040 Kč RPSN smlouvy o zápůjčce činí 4933,41%. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] soud považoval za absolutně neplatnou v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o zápůjčce se příčí dobrým mravům, jako celek je tak absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věta 1. Občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti aplikace dle ustanovení § 577 Občanského zákoníku, je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl relativně nízkou částku a z uvedeného vyplývá, že žalovaná musela být v tíživé situaci. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání, zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 4933,41 % ročně a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 10,74 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do 1 roku). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu, spisová značka [číslo] by bylo možné tolerovat maximální navýšení 32,22 % ročně. Je nerozhodné, zda právní předchůdce žalobce navýšení nazval úrokem či poplatkem, rozhodující je celková výše RPSN. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavřel-li smlouvu o zápůjčce věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C 488/11). Soud tak provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 Občanského zákoníku a následující. Právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku 8 000 Kč, žalovaný ničeho neuhradil. Soud tak žalovanému uložil zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč. Žalobě bylo dále vyhověno, pokud žalobce požadoval úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8, 25 %. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnutá. Soud o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek, soud rozhodl podle zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 Sb. sazebník poplatků - poplatky za řízení. Podle položky 1. a za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Dle položky 2.1 b za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 10 000 Kč do 20 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 800 Kč. Dle položky 2.2 pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, vyměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobce současně s podáním žaloby uhradil soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud elektronický platební rozkaz nevydal, doměřil tak navrhovateli soudní poplatek ve výši 200 Kč dle položky 1. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř.. Mě-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci převážně úspěšný z 72 %, z 28 % byl neúspěšný. Žalobci tak náleží 44 % nákladů řízení. Dle nálezu Ústavního soudu I. Us 2717/08 při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel i k požadovanému příslušenství. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce představuje část soudního poplatku, který žalobce uhradil ve výši 800 Kč, část soudního poplatku, který je žalobce povinen ještě doplatit ve výši 200 Kč, tedy soudní poplatek v celkové výši 1 000 Kč. Další účelně vynaložené náklady řízení představují náklady za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci, dle vyhlášky č. 377/1996 Sb. § 14 b a 300 Kč = 900 Kč (1. příprava převzetí věci, 2. sepis předžalobní upomínky, 3. sepis žaloby) 3 režijní paušály a 100 = 300 Kč (§ 14 b, odst. 5. a) 21% DPH z odměny a režijního paušálu činí 252 Kč Celkem náklady řízení žalobce částka 2 452 Kč z toho 44% = 1 079 Kč.