8 C 216/2021-29 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 640 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalobce tvrdil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo] ze dne [datum], přičemž pohledávku z uvedené smlouvy postoupila jmenovaná společnost za úplatu žalobci. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 11 460 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný rovněž se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], přičemž i tato pohledávka byla postoupena žalobci. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Žalobce s původním věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřel podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedla na žalobce i pohledávku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a smlouvy o úvěru [číslo] za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 občanského zákoníku bylo původním věřitelem učiněno dopisem ze dne [datum]. Ze smlouvy [číslo] je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o 11 506 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč (poslední splátka ve zbytku). Ze smlouvy [číslo] je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o 9 170 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 365 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobce uhradil právnímu předchůdci žalobce celkem 14 900 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobce uplatňoval zaplacení 12 100 Kč jakožto rozdíl mezi poskytnutými prostředky v celkové výši 27 000 a úhradou ze strany žalovaného ve výši 14 900 Kč. Vedle toho žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávek a dále až do zaplacení. Žalobce prokázal, že žalovanému byla zaslána poštou předžalobní upomínka ze dne [datum], odeslaná žalovanému téhož dne. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] i smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] jsou s ohledem na výši poplatků absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku, které stanoví, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, a žalobci tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, a to ve výši, jak požadoval žalobce. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 12 100 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 11 460 Kč a z částky 640 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek jdoucím od [datum], tj. ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávek, až do zaplacení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 300 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 1 200 Kč v částce 252 Kč, tj. celkem 2 252 Kč.