8 C 359/2021-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-sever dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 631 Kč s příslušenstvím, když v žalobních tvrzeních uvedla, že se domáhá pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. K žalobnímu nároku žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli i souhrnný poplatek ve výši 5 391 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 369 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a původní věřitel mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé dlužné částky a dále úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 369 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14 022 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně se rozhodla požadovat po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. Požaduje tak po žalované uhrazení pouze dlužné jistiny ve výši 8 631 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 9 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 369 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 10 360,46 Kč, úroků z prodlení z dlužné jistiny 8 631 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 10 360,46 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z dlužné jistiny od [datum] do [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne [datum], který byl dán k doručení dne [datum], jak je patrné z poštovního podacího archu. 4. Na základě obsahu listinných důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce podle § 657- 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 9 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením souhrnného poplatku ve výši 5 391 Kč, to vše v 39 pravidelných týdenních splátkách po 369 Kč. První splátku byla žalovaná povinna uhradit 7. den od data uzavření smlouvy. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o půjčce v čl. 1 ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že RPSN činí 276,9 %. Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne [datum] prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě, předaná k poštovní přepravě dne [datum], jak plyne z podacího lístku, avšak žalovaná i přesto na dlužné částce neuhradila ničeho. 5. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 7. Podle ust. § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Podle ust. § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 9. Podle ust. § 1 nařízení vlády č. 163/2005 Sb., ve znění účinném od 28. 4. 2005 do [datum], výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů․ V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 10. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalované bylo, aby případně v řízení tvrdila a prokázala, že její povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatila, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná převzala od původního věřitele dne 23. 2 2006 částku 9 000 Kč, kterou měla nejpozději splatit dne [datum]. Protože však žalovaná uhradila původnímu věřiteli na žalobou vznesený nárok toliko částku 369 Kč, uložil soud žalované v souladu s ustanovením § 451 odst. 1 obč. zák. povinnost vydat žalobkyni částku 8 631 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonnými úroky z prodlení dle výroku I. tohoto rozsudku, na něž vznikl žalobkyni nárok podle ust. § 517 odst. 1 obč. zák. ve spojení s ust. § 1 nařízení vlády č. 163/2005 Sb., a to za období od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná musela být bez pochyb srozuměna s tím, že se od tohoto data s plněním svého dluhu, jehož splatnost nastala dne [datum], ocitá v prodlení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, která