8 C 49/2022-24 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z jistiny, a to z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru, dále pak částky 1 551 Kč jakožto dlužných splátek úvěru po zesplatnění, 300 Kč za odeslání tří upomínek k úhradě dluhu, 1 497 Kč a 1 451 Kč pak z titulu smluvních pokut. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem byl standardní neúčelový úvěr na částku 30 000 Kč. Žalobkyně převedla na účet žalované dne [datum] částku 27 500 Kč, když částka ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s navýšením v celkové výši 42 000 Kč, a to ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, pročež žalobkyně dne [datum] odeslala žalované písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaná se naproti tomu zavázala takto poskytnutou částku vrátit v celkem 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč s navýšením tak, že celková splatná částka bude představovat 42 000 Kč, přičemž dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 21,05 % ročně. Podle článku IV bod 1. písm. d) smlouvy se smluvní strany dohodly, že úvěr (nebo jeho část) se stane splatným následkem prodlení zákazníka s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce s tím, že okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel úvěru odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. V bodě 2. písm. a) článku IV. smlouvy si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení, v bodě 2. písm. c) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč, a to za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný jako zákazník dostane do prodlení dohodnuté měsíční splátky po splatnosti úvěru. Podle článku IV bod 4. písm. b) smlouvy má žalobkyně dále právo na úhradu 100 Kč za odeslání každé upomínky z důvodu nesplácení úvěru. Z důvodu, že žalovaná řádně nehradila stanovené splátky, žalobkyně jej opakovaně vyzývala k jejich úhradě, a to upomínkami ze dne [datum], [datum] a následně žalobkyně dopisem ze dne [datum] informovala žalovanou o skutečnosti, že celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila a opět žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Z bonity smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala nedoplatek ve výši 31 551 Kč. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši 30 000 Kč společně s neuhrazenými dlužnými splátkami ve výši 3 150 Kč, a dále částku 300 Kč jako náhradu za 3 odeslané upomínky po 100 Kč, částku 1 497 Kč jako smluvní pokutu za tři opožděné splátky po splatnosti úvěru (3 x 499 Kč) a částku 1 451 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši ke dni zesplatnění, a to za období ode dne následujícího po zesplatnění, tj. [datum], do dne sepsání žaloby, tj. [datum]. Žalobkyně dále prokázala, že žalované zaslala dne [datum] předžalobní upomínku, která byla součástí dopisu obsahujícího oznámení o zesplatnění úvěru. Na základě obsahu listinných důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně uzavřela s žalovanou platnou úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Podle ustanovení § 2048 a 2049 o.z. jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Protože žalovaná, která proti žalobě ničeho nenamítala a neuvedla žádné skutečnosti na svou obranu, porušila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a svůj dluh z titulu nesplaceného úvěru ani přes písemné výzvy ze strany žalobkyně do dnešního dne zcela neuhradila, shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení žalovaných dlužných částek zcela po právu. V daném případě byla výše smluvních pokut sjednána v přiměřené výši, a proto i v této části bylo nároku žalobce vyhověno. Z uvedeného důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to smluvní úrok ve výši 21,05 % ročně, když tato výše úroku nepřesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku pro úvěry a půjčky poskytované bankami v daném období, a zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., obojí z nesplacené jistiny úvěru ve výši ke dni zesplatnění úvěru, a jdoucí ode dne následujícího po zesplatnění až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků (1.740 Kč – uhrazený poplatek 1.392 Kč = 348 Kč), který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 392 Kč, doplatku soudního poplatku 348 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 1 800 Kč v částce 378 Kč, celkem 3 918 Kč.