8 C 75/2022-21 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tak, že původním věřitelem, společností [právnická osoba], na ní byla postoupena pohledávka z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené žalovaným se společností [právnická osoba] Současně žalobkyně uváděla, že na základě smlouvy se věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svou povinnost poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se proti tomu podle žalobkyně zavázal vrátit poskytnutou částku s navýšením o 5 500 Kč formou pravidelných týdenních splátek v celkovém počtu 31 splátek po 500 Kč. Žalobkyně dále uváděla, že žalovaný neuhradil na dluh ničeho. Žalobkyně uváděla, že splatnost dluhu nastala v souvislosti s marným uplynutím splátkového kalendáře ke dni [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky 10 000 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřil. Výzva byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel dne [datum]. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. §115a o.s.ř. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřela podle § 1879-1887 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen O.Z. smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedl na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum] za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 O.Z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem z [datum]. Z důkazu smlouva o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] poskytl žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný se zavázal vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný však nevrátil sjednanou částku řádně a včas, když neuhradil ničeho a dostal se do prodlení. Soud proto žalovanému uložil v souladu s § 451 O.Z. č. 40/1964 Sb. zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 364,88 Kč, dále zákonné úroky z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 7,25 % od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % od [datum] do [datum], ve výši 10,75 % od [datum] do [datum], ve výši 14 % od [datum] do [datum] a ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá, od [datum] do zaplacení. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, jelikož nebyl vydán platební rozkaz, a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 právní úkony ve výši 200 Kč a podle § 14b odst. 5. písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. paušální náhrada v částce 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.