8 C 77/2022-20 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň sever dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 19 368 Kč s úrokem 50% ročně z částky 19 368 Kč od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 19 368 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného dle zák. č. 257/2016 Sb. a následně žalobce s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve výši 15 000 Kč Uzavření smlouvy proběhlo zadáním unikátního kódu v systému poskytovatele platebních služeb malého rozsahu na webu [webová adresa]. Žalovanému byl pro podpis smlouvy o zápůjčce vygenerován unikátní kód na elektronickou adresu žalovaného, kterou uvedl při registraci. Žalobce ke dni [datum] poskytl žalovanému bezhotovostně částku 14 000 Kč. Rozdíl mezi částkou 15 000 Kč a částkou 14 000 Kč tvoří provize pro poskytovatele platebních služeb. Žalovaný se zavázal zápůjčku splácet v souladu s čl. 3 zápůjčky, a to ke dni uvedenému v čl. 2 smlouvy o zápůjčce. Žalovaný žalobci neuhradil řádně a včas ničeho, tudíž porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce a celková dlužná částka včetně příslušenství se tak stala v souladu s čl. 3 smlouvy o zápůjčce, okamžitě splatnou ke dni [datum]. Žalobci tak v důsledku prodlení žalovaného vznikl nárok na zaplacení částky celkem 19 368 Kč včetně úroku z prodlení z částky 19 368 Kč od [datum] do zaplacení a smluvního úroku ve výši 0,1% z dlužné částky denně od [datum] do zaplacení a úroku 50% ročně z částky 19 638 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115 a o.s.ř., bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů, když zástupkyně žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinnou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, spisová značka 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru, nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěru poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem, či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. Z důkazu předloženého žalobcem, smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dle ustanovení dle § 2390 občanského zákoníku smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout bezhotovostně zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku žalobci uhradit do [datum] formou měsíčních splátek á 1 614 Kč Smluvní úrok činil 50% ročně. Celková dlužná částka tak činila 19 368 Kč. Věřiteli za poskytnutí zápůjčky náleží jednorázová platba ve výši 5% z poskytnuté částky, nejméně však 1 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud považoval za absolutně neplatnou v rozporu s dobrými mravy. Smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, je tak absolutně neplatná, dle ustanovení § 588 věta 1 občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout s úřední povinností, aplikace dle ustanovení § 577 občanského zákoníku, je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobce žalovanému poskytl relativně nízkou částku. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Žalobce zneužil absenci zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 50 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok činil v době uzavření smlouvy 10,34% - 12,90% (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do jednoho roku). Dle citovaného usnesení Nejvyššího soudu, spisová značka 33 Odo 234/2005, by bylo možné tolerovat maximální navýšení 31,02 % - 38,7 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozporu s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí Soudní dvora Evropské unie ve věci C [číslo]). Soud tak považoval uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou jako celek. Soud tak žalobě vyhověl pouze z části ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku a následující z titulu bezdůvodného obohacení, uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 14 000 Kč (reálná půjčka poskytnutá žalovanému bezhotovostně na jeho účet), když žalovaný na poskytnutou částku ničeho neuhradil. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta. Povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek soud rozhodl podle zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 sb., sazebník poplatků, položka 1, kdy za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Dle položky 2 odst. 1 písmena a) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 10 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 400 Kč. Dle položky 2, 2 pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, vyměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobce uhradil soudní poplatek ve výši 800 Kč. S ohledem na to, že Okresní soud Plzeň sever elektronický platební rozkaz nevydal, pokračoval v řízení, a doměřil žalobci soudní poplatek ve výši 200 Kč dle položky 1. a). Částku 200 Kč je žalobce povinen uhradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň sever. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci úspěšný z 72%, z 28% byl neúspěšný. Žalobce má tak vůči žalovanému právo na 44 % účelně vynaložených nákladů řízení. Při vyčíslení úspěchu a neúspěchu soud přihlížel i požadovanému příslušenství (viz. nález Ústavního soudu I US 2717/08). Účelně vynaložené náklady řízení představil zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a část soudního poplatku, který žalobce je povinen ještě České republice doplatit, tedy celkem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč 3 úkony právní pomoci dle vyhlášky č.177/1996 sb. § 6 a § 7 á 1 900 Kč = 5 700 Kč (1) příprava a převzetí věci, 2) sepis. upomínky, 3) sepis žaloby) tři režijní paušály podle § 13 citované vyhlášky á 300 Kč = 900 Kč, 21% DPH z odměny a režijního paušálu ve výši 1 386 Kč Celkem náklady řízení činí 8 968 Kč, z toho 44% = 3 944 Kč.