9 C 133/2022-12 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 8 165 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum], tedy 121 dní, a to ohledně osobního automobilu nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Součástí žalobního nároku žalobkyně učinila i částku 300 Kč coby poplatek spojený s náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky. Splatnost příspěvku za nepojištěné vozidlo nastala dne [datum], přičemž žalovaný dosud neuhradil ničeho. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně postupem podle § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], č. technického průkazu: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně doložila, že dne [datum] zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo v žalované výši se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6 a § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne [datum]. Před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím právního zástupce dne [datum] ještě předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Do dnešního dne však žalovaný neuhradil ničeho. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno, a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a to § 2 odst. 1 písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k typu vozidla, činí denní příspěvek 65 Kč. Při 121 dnech jde o částku 7 865 Kč. [příjmení] poplatku za výzvu k zaplacení činí 300 Kč podle § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci tak bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni částku 8 165 Kč, přičemž s úhradou částky 7 865 Kč se dostal do prodlení marným uplynutím šedesátidenní lhůty stanovené ve výzvě ze dne [datum] a je tak povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od [datum]. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o.s.ř. rovněž náhrada této daně ve výši 21 % z částky odpovídající součtu odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů řízení činí celkem 1 489 Kč. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Odůvodnění tohoto rozsudku s ohledem na nepřípustnost odvolání vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.