9 C 32/2022-108 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se žalobou podanou původně u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku 37 920,09 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru„ mPůjčka Plus“ [anonymizováno] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit 60 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 059,89 Kč, a to se splatností vždy k 17. dni v měsíci Výše úroku z nesplacené části čerpané jistiny byla sjednána ve výši 7,9 % ročně. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, neuhradil splátku za únor až duben 2019, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] prohlásila celý dluh žalovaného za splatný ke dni [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný, kterému byla výzva doručena do vlastních rukou dne [datum], na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru (dále jen„ smlouva“) ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč jakožto neúčelový spotřebitelský úvěr. Podle článku 4.1 smlouvy byla sjednána úroková sazba úvěru 7,9 % p.a. s tím, že úvěr bude splácen v celkem 60 anuitních měsíčních splátkách po 1 073,93 Kč včetně pojištění, celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit činila 64435,66 Kč. V článku 2.1 smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný je povinen poskytnutý úvěr splácet v pravidelných splátkách vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, přičemž celý úvěr se zavázal vrátit žalobci nejpozději do [datum]. Žalovaný dle listiny nazvané historie úvěru [anonymizováno] čerpal dne [datum] bezhotovostně částku 50 000 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostal se tak do prodlení a v souvislosti s tím mu byly účtovány úroky z prodlení. Ke dni [datum] činila dle výpisu z úvěrového účtu nesplacená jistina 37 770,09 Kč, poplatky dle smlouvy 150 Kč, smluvní úrok v celkové výši 1 192,72 Kč kapitalizovaný ke dni splatnosti a úrok z prodlení kapitalizovaný na částku 4 306,28 Kč za období po splatnosti do [datum]. Dopisem ze dne [datum], který byl odeslán prostřednictvím České pošty, s.p., a doručen žalovanému dne [datum], vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky 3 068,30 Kč do 7 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud se tak nestane, bude tato výzva považována zároveň za odstoupení od smlouvy s ohledem na skutečnost, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením více než dvou splátek, a žalobce je v takovém případě oprávněn odstoupit od smlouvy ve smyslu článku [číslo] písm. a) podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů v mBank, které byly nedílnou součástí smlouvy, a s nimiž žalovaný podpisem smlouvy dal souhlas. Dne [datum] pak žalobce prostřednictvím právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ani poté však žalovaný svůj dluh vůči žalovanému neuhradil. Na podkladě obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že se žalobce svého nároku domáhá oprávněně, neboť v řízení bylo zjištěno, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky. Ačkoliv se žalovaný zavázal žalobci poskytnuté prostředky splácet spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách, tomuto svému závazku nedostál a je s plněním svých peněžitých závazků vůči žalobci v prodlení. Žalobce tak oprávněně přistoupil k zesplatnění neuhrazeného zůstatku čerpaného úvěru spolu s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu proti žalovanému nároku, o jehož oprávněnosti co do základu ani výše jistiny soud s ohledem na předložené listinné důkazy neměl důvod pochybovat. Proto žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno a soud přiznal žalobci rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o.z. jdoucího ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 11 117,60 Kč Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 518 Kč, nákladů právního zastoupení za tři úkony právní služby ve výši 7 860 Kč podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 2 620 Kč za jeden úkon právní služby a paušální náhrady podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 300 Kč, 21 % DPH ze základu 8 760 Kč v částce 1 839,60 Kč.