9 C 5/2022-73 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 90 371,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 123 750 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla specifikovaného ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky ve výši 13,64 % a poplatky vrátit v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 3 725 Kč. Žalovaný se však dostal s úhradou splátek do prodlení (celkem zaplatil 15 310 Kč, naposledy uhradil částečně splátku [číslo] ve výši 3,55 Kč, dostal se do prodlení se splátkou splatnou ke dni [datum], ke dni [datum] a ke dni [datum]), a proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy ke dni [datum] odstoupila. Ke dni [datum] žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně nesplacenou jistinu k datu [datum] ve výši 116 082,00 Kč, dlužné splátky [číslo] – 7. ve výši 11 171,45 Kč (tj. 3* 3 725,00 Kč – 3,55 Kč), doúčtovaný úrok ve výši 752,21 Kč za období od [datum] do [datum] (tj. úrok z 8. splátky ve výši 2 507,37 Kč / 30 * 9), náklady spojené s prodejem vozidla ve výši 24 056,92 Kč, náklady za předčasné ukončení ve výši 26 603,00 Kč, pokutu za prodlení ve výši 1 206,18 Kč, dluh ve výši 500,00 Kč za písemné upomínky. Žalobkyně uplatnila zajišťovací převod vlastnického práva k motorovému vozidlu, vozidlo zpeněžila za cenu 90 000 Kč bez DPH s náklady 24 056,92 Kč. Výnos z prodeje motorového vozidla byl započten na úhradu nákladů spojených s prodejem vozidla ve výši 20 056,92 Kč, na úhradu dlužných splátek ve výši 11 171,45 Kč, na úhradu doúčtovaného úroku ve výši 752,21 Kč a na částečnou úhradu nesplacené jistiny co do výše 54 019,42 Kč. Zůstatek nesplacené jistiny tedy činí 62 062,58 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně [právnická osoba] Auto s.r.o. postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž ke dni postoupení činila dlužná částka 90 371,76 Kč, poté již žalovaný ničeho neuhradil. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to ohledně úroku ve výši 13,64 % ročně z částky 62 062,58 Kč od [datum] do [datum] a ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí předcházejícího kalendářnímu pololetí, v němž nastalo prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů z částky 88 665,58 Kč od [datum] do [datum]. Protože žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než ve věci začalo jednání, soud výrokem II. tohoto rozsudku řízení o žalobě v rozsahu zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 2, 3 a 4 o.s.ř. zastavil, aniž bylo třeba souhlasu žalovaného. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřil. Výzva byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu dle informačního systému základních registrů dne [datum]. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. §115a o.s.ř. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně s původním věřitelem, [právnická osoba] Auto s.r.o., uzavřela podle § 1879 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen O.Z. smlouvu o postoupení pohledávek, kterou původní věřitel převedl na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § [číslo] O.Z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem z [datum]. Žalovaný je občanem Polska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Brusel I bis). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a podle § 84, 85 o.s.ř. je místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měl žalovaný v době podání žaloby k soudu bydliště (§11 odst. 1 o.s.ř.), tedy zdejší soud. Podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště na území České republiky a žalobkyně provozuje svou profesionální resp. podnikatelskou činnost v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Ze smlouvy o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 123 750 Kč za účelem financování nákupu vozidla Citroën Xsara Picasso. Strany si v bodech 3.1 až 3.4 všeobecných obchodních podmínek sjednaly zajišťovací smlouvu, dle níž byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna v případě odstoupení od smlouvy pro porušování povinností ze strany žalovaného vozidlo žalovanému odebrat a toto za stanovených podmínek prodat a výtěžek z prodeje použít k uspokojení závazků žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu úrokem a poplatky vrátit v 60 měsíčních splátkách po 3 725 Kč, přičemž splatnost splátek byla sjednána vždy na 25. den v měsíci a úrok 13,64 %. První splátka byla splatná dne 25. 10 2008 a poslední dne [datum]. Z výpisu z bankovního účtu vyplynulo, že žalovaný čerpal úvěr dne [datum] a uhradil celkem 4 splátky ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] v celkové výši 15 310 Kč. Protože žalovaný porušil svou povinnost, když se dostal do prodlení s úhradou splátek, právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s ust. 6.1 všeobecných obchodních podmínek od smlouvy odstoupila a vozidlo žalovaného následně v souladu se smlouvou prodala za 90 000 Kč (viz faktura ze dne [datum]), tedy za cenu vyšší než obvyklou, jejíž výše byla určena znaleckým posudkem ve výši 57 000 Kč. Dle výsledného vyúčtování ze dne [datum] se dluh žalovaného skládal z jistiny ve výši 116 082 Kč k datu [datum], dlužných splátek ve výši 11 171,45 Kč, smluvních pokut z prodlení ve výši 1 206,18 Kč dle čl. 2 (ve výši 0,3% z dlužné částky – splátky splatné ke dni [datum] do [datum] a ke dni [datum] do [datum]), poplatků za písemné upomínky ve výši 500 Kč dle čl. 2 VOP (smluvní pokuta ve výši 2x250 Kč za zaslání upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum]), doúčtovaného úroku ve výši 752,21 Kč (úrok z 8. splátky od [datum] do [datum]) a nákladů za předčasné ukončení ve výši 26 603 Kč (26 103,38 Kč představující část nezaplacené provize za uzavření úvěrové smlouvy, která nebyla do dne ukončení úvěrové smlouvy dlužníkem uhrazena v rámci jednotlivých měsíčních splátek a 500 Kč za náklady za administrativní práce spojené s ukončením úvěrové smlouvy). Z výsledného vyúčtování bylo dále zjištěno, že vozidlo bylo prodáno, přičemž náklady spojené s prodejem činily 24 056,92 Kč a výnos z jeho prodeje činil 90 000 Kč. Po započtení výnosu z prodeje vozidla na dluh žalovaného dluží žalovaný celkem částku 90 371,76 Kč, z čehož 62 062,58 Kč činí dlužná jistina. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobou uplatňovaný nárok je důvodný, neboť žalovaný platně uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen „o.z.“), avšak žalovaný smlouvu porušil, když přestal řádně a včas poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a v souladu se smlouvou přistoupila ke zpeněžení vozidla podle § 2040 a násl o.z. a následně o výnos z jeho prodeje snížila celkovou dlužnou částku a vyzvala žalovaného k její úhradě. Žalovaný však dlužnou částku ani přes upomínky neuhradil, a proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 90 371,76 Kč včetně smluvních pokut sjednaných v souladu s § 2048 o.z. spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o.z.. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, která zaslala předžalobní upomínku, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce 21 911 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 3 616 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 právní úkony ve výš