9 C 69/2022-19 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum], tj. 107 dní, pokud jde o vozidlo [registrační značka], [VIN kód], a dále za totéž nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum], tj. 236 dní, s navýšením o náklady na mimosoudní uplatnění pohledávek ve výši 2 x 300 Kč. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen o.s.ř.), nevyjádřil. Výzva byla žalovanému doručena v souladu s § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. Žalobkyně zjistila v evidenci registru vozidel na Ministerstvu dopravy ČR dálkovým přístupem, postupem podle § 15 odst. 1 a 3 zákona č. 168/1999 Sb., že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód]. Současně bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] (tj. 107 dní) a za období od [datum] do [datum] (tj. 236 dní) nebylo vozidlo pojištěno a to v rozporu s § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., které ukládá každému vlastníku vozidla toto vozidlo podle citovaného zákona pojistit. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaného (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3) v souladu s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí za každý den 65 Kč. [příjmení] poplatku za výzvu k zaplacení činí 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí. Žalobkyně doložila, že zaslala žalovanému výzvu ze dne [datum] k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum] ve výši 6 955 Kč se stanovením lhůty 60 dní s tím, že povinnost vlastníka a provozovatele zaplatit žalobkyni příspěvek za nepojištěné vozidlo vyplývá s ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona. Dále žalobkyně doložila, že žalovanému zaslala výzvu ze dne [datum] k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum] ve výši 15 340 Kč se stanovením lhůty 60 dní s tím, že povinnost vlastníka a provozovatele zaplatit žalobkyni příspěvek za nepojištěné vozidlo vyplývá s ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona. Splatnost první dlužné období nastala dne [datum] a pro druhé dlužné období dne [datum]. Před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalovanému ve dnech [datum] a [datum] předžalobní výzvy k úhradě uvedených dlužných pohledávek. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno, a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a to § 2 odst. 1 písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 65 Kč. Při 107 dnech (období od [datum] do [datum]) tak jde o částku 6 955 Kč a při 236 dnech (období od [datum] do [datum]) jde o částku 15 340 Kč. Poplatek za výzvu k zaplacení, na jehož úhradu vznikl žalobkyni nárok podle ust. § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., činí 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a žalobkyně má tedy nárok i na celkem 600 Kč za zaslání dvou výzev k zaplacení dlužného příspěvku za nepojištěné vozidlo. V dané věci tak bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 22 895 Kč, přičemž s úhradami dlužných příspěvků se dostal do prodlení vždy marným uplynutím lhůt stanovených ve výzvách ze dne [datum] a [datum] a je tak povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení. Soud s ohledem na výše uvedené shledal žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 368 Kč. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 916 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a dále 21% DPH ve výši 252 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem 2 368 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř.