10 C 125/2023-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 106 771,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 17. 6. 2021 uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec činil 114 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou. Výše měsíční splátky byla stanovena na 2,69 % procenta z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla stanovena vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 168 257,78 Kč. Žalovaná však na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku 89 857 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, úvěrová společnost využila svého oprávnění a úvěr ke dni 9. 2. 2023 zesplatnila. Žalovaná však po zesplatnění na svůj dluh zaplatila pouze částku 12 851 Kč. Žalobkyně tedy uplatňuje na neuhrazené jistině částku 105 971,50 Kč, na nákladech na vymáhání 300 Kč a na smluvních pokutách částku 500 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 8 078,72 Kč a dále úrok ve výši 19,88 % p. a. od 18. 5. 2023 do zaplacení z částky 105 971,50 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 3 685,40 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od 18. 5. 2023 do zaplacení z částky 106 771,50 Kč (tj. z jistiny, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty). 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně souhlasila již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Z úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že dne 17. 6. 2021 byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva (Flexibilní půjčka- revolvingový úvěr), na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v měsíčních splátkách v minimální výši 2,69 % z úvěrového rámce, tj. 538 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit, činila 22 154 Kč včetně sjednaného obchodního úroku ve výši 19,88 % p. a., RPSN 21,79 %. Z výpisu čerpání splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná byla v prodlení s úhradou splátek. Dopisem ze dne 9. 2. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého úvěru ve výši 122 121,12 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy, avšak žalovaná poté uhradila pouze 12 851 Kč. Žalobou uplatňuje žalobkyně na neuhrazené jistině částku 105 971,50 Kč, na nákladech na vymáhání 300 Kč a na smluvních pokutách částku 500 Kč v souladu s čl. 7 úvěrových podmínek. Příslušenství představuje kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 8 078,72 Kč a dále úrok ve výši 19,88 % p. a. od 18. 5. 2023 do zaplacení z částky 105 971,50 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 3 685,40 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od 18. 5. 2023 do zaplacení z částky 106 771,50 Kč (tj. z jistiny, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty). 4. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle níž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalované úvěr, který žalovaná dosud nesplatila. Proto jí byla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok z úvěru a smluvní pokutu ve smyslu ustanovení § 2048 o. z. uložena tímto rozsudkem. Podle § 1970 odst. 1, odst. 2 o. z. má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 957,40 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 272 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 1 067 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, náleží odměna ve výši 5 380 Kč za 3 úkony právní služby a dle § 13 citované vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z 3 úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 3 578,40 Kč.