10 C 188/2023-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 35 058 Kč s příslušenstvím v podobě úroku a zákonného úroku z prodlení z jistiny, a to z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru, kdy zesplatněná část jistiny činí částku 30 000 Kč, úroky částku 2 013 Kč, náklady za odeslání tří upomínek částku 300 Kč (3 x 100 Kč), smluvní pokuta za opožděné splátky částku 1 497 Kč (3 x 499 Kč) a smluvní pokuta ode dne zesplatnění částku 1 248 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 10. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem byl standardní neúčelový úvěr na částku 30 000 Kč. Žalobkyně převedla na účet žalované dne 14. 3. 2023 částku 27 500 Kč, když částka ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s navýšením v celkové výši 46 000 Kč, a to ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na 20. 4. 2023. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, proto žalobkyně dne 27. 6. 2023 odeslala žalované písemné oznámení o zesplatnění úvěru. 2. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 10. 3. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala takto poskytnutou částku vrátit v celkem 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč s navýšením tak, že celková splatná částka bude představovat 46 000 Kč, přičemž dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 27,28 % ročně a výše RPSN 39,2 %. Podle článku IV bod 1. písm. d) smlouvy se smluvní strany dohodly, že úvěr (nebo jeho část) se stane splatným následkem prodlení zákazníka s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce s tím, že okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel úvěru odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. V bodě 2. písm. a) článku IV. smlouvy si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení, v bodě 2. písm. c) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč, a to za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný jako zákazník dostane do prodlení dohodnuté měsíční splátky po splatnosti úvěru. Podle článku IV bod 4. písm. b) smlouvy má žalobkyně dále právo na úhradu 100 Kč za odeslání každé upomínky z důvodu nesplácení úvěru. Z důvodu, že žalovaná řádně nehradila stanovené splátky, žalobkyně ji opakovaně vyzývala k jejich úhradě, a to upomínkami ze dne 25. 4. 2023, 27. 5. 2023 a ze dne 27. 6. 2023. Žalobkyně dopisem ze dne 27. 6. 2023 informovala žalovanou o skutečnosti, že celý úvěr ke dni 27. 6. 2023 zesplatnila a opět žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Z bonity smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala nedoplatek ve výši 32 014 Kč, na který žalovaná žalobkyni zaplatila dne 13. 3. 2023 částku 1 Kč. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši 28 564 Kč společně s neuhrazenými dlužnými splátkami ve výši 1 436 Kč, tj. 30 000 Kč, a dále částku 300 Kč jako náhradu za 3 odeslané upomínky po 100 Kč, částku 1 497 Kč jako smluvní pokutu za tři opožděné splátky po splatnosti úvěru (3 x 499 Kč) a částku 1 248 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši ke dni zesplatnění, a to za období ode dne následujícího po zesplatnění, tj. 28. 6. 2023, do dne sepsání žaloby, tj. 5. 8. 2023. Žalobkyně dále prokázala, že žalované zaslala dne 27. 6. 2023 předžalobní upomínku, která byla součástí dopisu obsahujícího oznámení o zesplatnění úvěru. 4. Na základě obsahu listinných důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně uzavřela s žalovanou platnou úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy si strany ujednaly i smluvní pokutu v souladu s § 2048 o. z. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, neuvedla žádné skutečnosti na svou obranu. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a svůj dluh z titulu nesplaceného úvěru ani přes písemné výzvy ze strany žalobkyně neuhradila, soud jí uložil povinnost zaplatit dlužné částky včetně smluvních pokut a příslušenství žalované pohledávky, a to smluvního úroku ve výši 27,28 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. vždy z nesplacené jistiny úvěru ve výši ke dni zesplatnění úvěru, a jdoucí ode dne následujícího po zesplatnění až do zaplacení. 5. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 6. Žalobkyně byla ve věci úspěšná a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 403 Kč, doplatku soudního poplatku 235 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí, sepis žaloby, výzva k plnění) a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 1 800 Kč v částce 378 Kč, celkem 3 816 Kč.