10 C 224/2023-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou ze dne 23. 8. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne 18. 5. 2017 s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr s příslušenstvím uhradit do 18. 6. 2018 ve 13 splátkách. Žalovaná ničeho neuhradila a pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně nárokuje pouze zaplacení dlužné jistiny úvěru spolu s úroky z prodlení a smluvním úrokem ve výši 25,85 % p. a. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 14. 8. 2023. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a ze dne 9. 6. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdci žalobkyně postoupili žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 18. 5. 2017 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit s úrokem ve výši 25,85 % p. a. ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč nejpozději do 18. 6. 2018 RPSN smlouvy o úvěru činilo 189,38 %. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 8. 2023 odeslané téhož dne, dle podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu sestávajícího z jistiny ve výši 15 000 Kč, zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 5. 2017 do zaplacení. 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud posuzoval nárok žalobkyně podle citovaného § 2395 o. z. jako nárok plynoucí ze smlouvy o úvěru, na základě které byla právní předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky jistiny plynoucím od data uzavření předmětné smlouvy, tj. od 18. 5. 2017 do zaplacení. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. plynoucí od data prodlení žalované se splacením dlužné částky, tedy od 19. 6. 2018 do zaplacení. 8. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. 10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.