10 C 245/2022-27 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 13 606,35 Kč s příslušenstvím. K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že se zakládá smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2022 mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] Paribas Personal Finance, podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], zapsaná u MS v [obec], v odd. A [číslo] (dále jen„ původní věřitel“). Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná dne 28. 5. 2020 podala žádost o revolvingový úvěr a na základě její akceptace došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 18 360 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr dle sjednaných specifických podmínek v měsíčních splátkách, avšak tuto svou povinnost nesplnila, nesplácela řádně a včas, čímž se dostala do prodlení. Od data prodlení jsou žalované účtovány poplatky dle sazebníku a úvěr je úročen úrokovou sazbou ve výši 9,47 % dle revolvingového úvěru. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 991,30 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, pokut ve výši 14,72 Kč a z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 299,08 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes zaslání předžalobní výzvy. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem odeslaným doporučeně, jak je patrné z poštovního podacího archu. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru a přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr bylo zjištěno, ze dne 28. 5. 2020 žalovaná s původním věřitelem uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též jen„ smlouva“), na základě níž jí byla poskytnuta půjčka ve výši 12 991,63 Kč. Z přehledu finančních důsledků nesplácení úvěru plyne, že byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč, povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky splatného závazku a dále povinnost zaplatit poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč. Dopisem ze dne 30. 4. 2022 a žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka doporučeným dopisem, jak plyne z poštovního podacího archu. 5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 7. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 8. Soud žalobu shledal důvodnou, když dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne 28. 5. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované revolvingový úvěr se specifickými podmínkami čerpání a splácení. Protože žalovaná úvěr řádně nesplácela, původní věřitel od úvěrové smlouvy platně odstoupil ke dni 30. 4. 2022 podle čl. 3 bod 3.2. písm. a) produktových podmínek pro revolvingové úvěry coby součásti smlouvy, v důsledku čehož žalobkyni vznikl nárok na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 991,63 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 299,08 Kč za období od 28. 5. 2020 do 30. 4. 2022 a úroku ve výši 9,47 % ročně z částky 13 606,35 Kč od data následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 1. 5. 2022 do zaplacení, to vše v souladu se smluvními ujednáními, sazebníkem původního věřitele pro úvěry platného od 11. 3. 2020 a produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry jako součástmi smlouvy o revolvingovém úvěru. Nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky 13 606,35 Kč od 1. 5. 2022, jakožto dni následujícím po zesplatnění úvěru, do zaplacení, vznikl žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. 10. Lhůty k zaplacení byly u výroků tohoto rozsudku stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.