10 C 268/2022-29 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 680,57 Kč s příslušenstvím. Žaloba vycházela z tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena elektronickými prostředky na dálku dne 7. 4. 2020 smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] přičemž žalovaný plnil smluvní podmínky a nikdy nerozporoval uzavření uvedené smlouvy. Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč s maximálním úvěrovým limitem ve výši 150 000 Kč. K prvnímu čerpání úvěru došlo v částce 4 989 Kč, která byla vyplacena obchodníkovi za nákup zboží, zbylou část úvěru žalovaný čerpal prostřednictvím vydané kreditní karty. Celkem tak bylo na základě smlouvy čerpáno 36 043,57 Kč. Na splátkách žalovaný celkem splatil částku 10 363 Kč. Dále již žalovaný své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplnil a nehradil jednotlivé splátky úvěru. Proto žalobkyně dopisem ze dne 3. 8. 2021 od smlouvy odstoupila. Žalobkyně v tomto řízení uplatňuje pouze nárok na splacení zbytku poskytnuté jistiny úvěru, tedy částky 25 680,57 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřenou smlouvu považuje žalobkyně za právní důvod, který odpadl. Žalovaný byl vyzván ke splnění povinnosti uhradit žalobkyni dluh dopisem ze dne 1. 11. 2021. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze smlouvy [číslo] vyplývá, že strany uzavřely dne 7. 4. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru iplatba, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 150 000 Kč. Z výpisu čerpání je patrné, že žalovaný načerpal od žalobkyně finanční prostředky v období od 7. 4. 2020 do 9. 11. 2021 ve výši 36 043,57 Kč, když žalobkyni celkově splatil částku 10 363 Kč. Výzva k okamžité úhradě dluhu ve smyslu § 142a o. s. ř. byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 3. 8. 2021 předaným k poštovní přepravě dne 5. 8. 2021. 4. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o. s. ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o. s. ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Soud žalobu shledal důvodnou a posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, když od žalobkyně čerpal finanční prostředky ve výši 36 043,57 Kč, avšak splatil pouze částku 10 363 Kč. Nadále tak žalobkyni dluží 25 680,57 Kč. Protože jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy úrok ve výši 10 % ročně z částky 25 680,57 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením jsou uplatněné nároky dány, a proto bylo žalobě vyhověno. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 142,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 285 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 680,57 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 320 Kč ve výši 1 537,20 Kč. 8. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému částku i náhradu nákladů řízení zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.