10 C 269/2023-19 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 28 309,28 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 1. 10. 2020 smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě mu poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly rovněž i obchodní podmínky. Žalovaný však svůj dluh žalobkyni neuhradil, žalobkyně tak požaduje po žalovaném jistinu ve výši 26 713,28 Kč, úrok ve výši 3 328,61 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 14,9 % p. a. z dlužné jistiny za období od 18. 6. 2022 do 26. 8. 2023, úrok z prodlení ve výši 1 821,38 Kč, poplatky ve výši 1 596 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 26 713,28 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 28 309,28 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení. 2. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila podáním ze dne 29. 11. 2023 a vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Z žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne 1. 10. 2020 vyplývá, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru do limitní výše 30 000 Kč. V návaznosti na to byla, téhož dne mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala umožnit žalovanému čerpat finanční prostředky bez určení účelu až do výše 30 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 14,90 % ročně. Z důvodu, že žalovaný své závazky vůči žalobkyni řádně a včas nesplácel, zesplatnila žalobkyně veškeré pohledávky vůči žalovanému s účinností ke dni 20. 11. 2022 (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 11. 2022). Žalovaný byl opakovaně ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu, jak je patrné z doložených upomínek. Žalovaný neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2023. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky a žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny s úrokem ve výši 3 328,61 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 26 713,28 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 821,38 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 309,28 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 425,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 133 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 28 309,28 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 680 Kč ve výši 1 612,80 Kč.