10 C 271/2022-20 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částek 320 Kč a 34 550 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného na základě smluv o zápůjčce [číslo] ze dne 20. 2. 2018 a [číslo] ze dne 9. 11. 2017, uzavřených mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávky z uvedených smluv postoupila žalobkyni v rámci smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 Ani přes zaslanou předžalobní výzvu žalovaný nezaplatil doposud ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř., za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřela podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dne 28. 1. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedla na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] smlouvy o zápůjčce [číslo] za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 občanského zákoníku bylo původním věřitelem učiněno dopisem odeslaným dne 24. 2. 2022. Ze smlouvy [číslo] je zřejmé, že smluvní strany dne 20. 2. 2018 uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit s navýšením o 10 600 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 377 Kč, poslední splátka ve zbytku. Ze smlouvy [číslo] je zřejmé, že smluvní strany dne 9. 11. 2017 uzavřely smlouvu o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 90 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit s navýšením o 68 116 Kč ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 6 589 Kč, poslední splátka ve zbytku. Žalobkyně uvedla, že žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil na zápůjčku z titulu smlouvy [číslo] celkem 11 680 Kč a na zápůjčku z titulu smlouvy č. 540813911 55 450 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně uplatňovala zaplacení 320 Kč a 34 550 Kč na nevrácené jistině. Vedle toho žalobkyně uplatňovala zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení obou pohledávek a dále až do zaplacení, a to ve výši 195,03 Kč z částky 320 Kč a ve výši 7 882,19 Kč z částky 34 550 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla zaslána poštou předžalobní upomínka dne 3. 8. 2022, jak vyplývá z podacího lístku. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce je s ohledem na výši poplatků absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 320 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 17. 4. 2019 do 28. 1. 2022 a dále se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 29. 1. 2022 až do zaplacení, a částku 34 550 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 10. 11. 2019 do 28. 1. 2022 a dále se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 29. 1. 2022 až do zaplacení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 573 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 395 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 34 870 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.