10 C 77/2023-27 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 3. 2023 ve znění jejího doplnění ze dne 3. 6. 2023 domáhala na žalované zaplacení částky 68 776,68 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 29. 6. 2022 uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec činil 65 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou a dále se zavázala platit pojistné splatné s pravidelnou měsíční splátkou úvěru ve výši 176,13 Kč. Výše měsíční splátky byla stanovena na 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla stanovena vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 66 999 Kč, avšak na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku 3 979 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, úvěrová společnost využila svého oprávnění a úvěr ke dni 21. 12. 2022 zesplatnila. Žalovaná však po zesplatnění na svůj dluh nezaplatila žádnou částku. Žalobkyně tedy uplatňuje na neuhrazené jistině částku 64 999,07 Kč, na poplatku za pojištění 528,39 Kč, na nákladech na vymáhání 600 Kč a na smluvních pokutách částku 1 000 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 11 997,52 Kč a dále úrok ve výši 27,88 % p. a. od 28. 3. 2023 do zaplacení z částky 64 999,07 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 2 241,71 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od 28. 3. 2023 do zaplacení z částky 67 127,46 Kč (tj. z jistiny, poplatků za pojištění, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty). 2. V podání doručeném soudu dne 16. 5. 2023 žalovaná sdělila, že s žalobou nesouhlasí, jelikož dne 16. 11. 2022 žádala žalobkyni o snížení splátek, čemuž žalobkyně nevyhověla. Žalovaná žádala o snížení splátek z důvodu přechodu na pracovní neschopnost v důsledku těhotenství, přičemž jí příjmy nestačily ani na domácí potřeby, hygienu a jídlo. Výhledově si chce žalovaná zažádat o insolvenci, aby mohla začít splácet své závazky. Při jednání dne 9. 6. 2023 žalovaná dále uvedla, že od výzvy ke splacení dne 21. 12. 2022 neuhradila na dluh žádnou částku. V současnosti je na mateřské dovolené, pobírá 20 000 Kč měsíčně mateřskou, z toho bude hradit nájem, elektřinu a paušál. Momentálně bydlí u rodičů, ale to pouze přechodně, neboť dostala od města sociální byt, který se ještě zařizuje. Dceři jsou tři týdny, s otcem není v kontaktu, neuvedla ho ani do rodného listu dítěte. Otec neplatí výživné, žalovaná nepodala návrh na určení výživného. Žalovaná požádala o povolení splátek ve výši 500 Kč měsíčně, vyšší splátky by nebyla schopna hradit s tím, že si v nejbližší době požádá o insolvenci. Dále žalovaná požádala o poskytnutí delší doby pro úhradu dlužné částky, aby se mohla pokusit alespoň část začít splácet. 3. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Z úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že dne 29. 6. 2022 byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva (Flexibilní půjčka- revolvingový úvěr), na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 65 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v měsíčních splátkách splatných vždy ke 20. dni kalendářního měsíce v minimální výši 3,04 % z úvěrového rámce, tj. 1 979 Kč. Na straně 2 úvěrové smlouvy bylo stranami sjednáno pojištění schopnosti splácet„ balíček pojištění MAX+“, kde se žalovaná zavázala platit pojištění spolu se splátkami úvěru ve výši 8,9% z minimální splátky úvěru. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit, činila 74 816 Kč včetně sjednaného obchodního úroku ve výši 27,88 % p. a., RPSN 31,73 %. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná uhradila splátky za období od 20. 7. 2022 do 20. 8. 2022 v celkové výši 3 979 Kč a následně byla v prodlení se splátkami splatnými ke dni 20. 9. 2022, 20. 10. 2022, 20. 11. 2022 a 20. 12. 2022. Dopisem ze dne 21. 12. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého úvěru ve výši 74 511,01 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Žalobou uplatňuje žalobkyně na neuhrazené jistině částku 64 999,07 Kč, na poplatku za pojištění 528,39 Kč, na nákladech na vymáhání 600 Kč a na smluvních pokutách částku 1 000 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 11 997,52 Kč a dále úrok ve výši 27,88 % p. a. od 28. 3. 2023 do zaplacení z částky 64 999,07 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 2 241,71 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od 28. 3. 2023 do zaplacení z částky 67 127,46 Kč (tj. z jistiny, poplatků za pojištění, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty). 4. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle níž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalované úvěr, který žalovaná dosud nesplatila, proto jí byla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok z úvěru a smluvní pokutu ve smyslu ustanovení § 2048 o. z. uložena tímto rozsudkem. Žalovaná žádala o stanovení zaplacení dlužné částky ve splátkách s tím, že je na mateřské dovolené s třítýdenní dcerou, pobírá mateřskou ve výši 20 000 Kč, z čehož bude hradit nájem, elektřinu a paušál. V současné době bydlí u rodičů, čeká na sociální byt, který se zařizuje. S otcem dítěte není v kontaktu, otec výživné na dítě nehradí, návrh na stanovení výživného žalovaná nepodala. Ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) umožňuje soudu stanovit, že uložená povinnost bude plněna ve splátkách. Při úvaze, zda peněžité plnění se může stát ve splátkách, je nutno vycházet nejen z osobních a majetkových poměrů dlužníka, nýbrž je nutno posoudit, zda stanovení zaplacení dlužné částky v měsíčních splátkách v určité výši nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky, délku prodlení dlužníka s placením dlužné částky, neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele, přičemž uvedeným hlediskům nelze vždy nadřadit osobní, výdělkové a majetkové poměry dlužníka. Při rozhodování o plnění ve splátkách musí soud vycházet nejen z možností dlužníka, ale i z důvodného nároku věřitele. V daném případě je třeba přihlédnout k tomu, že žalovaná od zesplatnění úvěru v prosinci 2022 neuhradila žádnou částku a požaduje stanovení splátek ve výši 500 Kč měsíčně vůči dlužné částce dosahující téměř částky 100 000 Kč i s náklady řízení. Stanovením takových splátek by došlo k neúměrnému zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší. Soud s ohledem na osobní a majetkové poměry žalované uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení ve lhůtě do pěti měsíců od právní moci rozsudku, kdy tak žalované umožnil pokusit se ve stanovené lhůtě splatit alespoň část dlužné částky. Podle § 1970 odst. 1, odst. 2 o. z. má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 312,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 686 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 671 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 127,46 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 360 Kč ve výši 2 595,60 Kč.