25 C 36/2021-222 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobkyni částku 276 539 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v minulosti plánovala, že si pro svoji podnikatelskou činnost pronajme nebytové prostory v nemovitosti budově [adresa] v obci [obec], která je součástí pozemku [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [obec] u [část obce], [územní celek] zapsané na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Za tímto účelem uzavřeli žalobkyně a žalovaná 2), vlastnice předmětné nemovitosti, dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor. Tyto prostory měly být žalobkyni k dispozici od [datum] na dobu neurčitou. Strany smlouvy se dohodly, že žalobkyně bude po dobu nájmu provádět na své náklady veškeré opravy v případě, že by její činností byly poškozeny nebytové prostory. Do nájemného nebyly zahrnuty poplatky za služby a související náklady s provozem domu, tyto měly být účtovány dle skutečnosti. Vytápění si měla žalobkyně zajistit sama, např. tepelným čerpadlem. Žalobkyně však od [datum] prostory fakticky užívat nezačala, neboť nebytový prostor vyžadoval stavební úpravy a instalaci topného systému. Žalobkyně z toho důvodu zakoupila technologii [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] určenou pro vnitřní instalaci. Dne [datum] byly vystaveny [právnická osoba], s.r.o., dodací listy, kde byla uvedena adresa místa dodání [obec a číslo]. Kontaktní osobou byl žalovaný 1). Žalobkyně uhradila zálohu dle zálohového listu ve výši 276 539 Kč, technologie byla dodána na uvedenou adresu, kde ji žalovaný 1) převzal. Na tuto adresu byla technologie dodána z důvodu v úmyslu nebytové prostory zde užívat na základě nájemní smlouvy se žalovanou 2). Následně však došlo k tomu, že žalobkyně a žalovaný 1) přestali sdílet společné cíle a došlo k ukončení vzájemné spolupráce. Mezi žalobkyní a žalovanou 1) následně došlo k dohodě o tom, že nájemní smlouva je neplatná, neboť nedošlo k předání prostor, které byly předmětem nájmu. Od listopadu 2020 nemá žalobkyně přístup do objektu a ani jí nebylo umožněno odvezení technologie, kterou zaplatila. Její bývalý spolupracovník žalovaný 1), a žalovaná 2) jako vlastník nemovitosti, odmítají technologii, kterou žalobkyně zaplatila, vydat. Žalobkyně vyzvala žalované k vydání technologie dne [datum] s tím, nechť technologii připraví k předání na [datum], nebo v případě, že by si technologii chtěli ponechat, je to možné po úhradě částky 276 539 Kč na účet žalobkyně do [datum]. Žalovaní však navzdory uvedenému a předžalobní výzvě nárok žalobkyně odmítají a považují jej za neoprávněný s tím, že informace, které žalobkyně uvádí, jsou nepravdivé. Dne [datum] nebyla technologie zaměstnancům žalobkyně předána. Žalobkyně z toho důvodu požadovala zaplacení částky, kterou za technologii vynaložila. Následně v podání ze dne [datum] žalobní petit změnila na alternativní s tím, že žalovaným má být uložena povinnost technologii vydat, nebo podle své volby vynaloženou částku žalobkyni zaplatit. 2. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že její podání považují za zcela nelogické a neopodstatněné, když mezi účastníky je více nevypořádaných závazků, z nichž žalobkyně je žalovaným dlužna v souhrnu vyšší částku, než jaká je předmětem žaloby. Tvrzení žalobkyně označili za, z převážné většiny, nepravdivá, zavádějící a zkreslující. Žalobkyně v žalobě neuvádí, proč by na straně žalovaných mělo dojít k bezdůvodnému obohacení. Není pravdou, že by žalobkyně koupila tepelné čerpadlo na základě nájemní smlouvy, když zálohový list je ze dne [datum] a výpis z účtu ze dne [datum], přičemž nájemní smlouva byla uzavřena až dne [datum]. Žalobu proto navrhli zamítnout. Podáním ze dne [datum] své vyjádření rozšířili, když uvedli, že žalovaná 2) svým vzetím na vědomí informace, že nájemní smlouva je neplatná, není vyjádření žalované 2) k této informaci, a to ani souhlasné, ani nesouhlasné, a takové vyjádření nelze považovat za dohodu o tom, že nájemní smlouva je neplatná, když skutečnost, že žalobkyně prostory nepřevzala, nečiní nájemní smlouvu neplatnou. Nájem byl ukončen žalovanou 2), a to z důvodu dlouhodobého neplacení nájemného, výpovědí ze dne [datum]. Žalobkyně za dobu trvání nájmu dluží žalované 2) na nájemném částku 46 788 Kč, a dále má žalovaná 2) nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2% denně z dlužné částky od [datum]. Nájemní smlouvu připravil jednatel žalobkyně s tím, že její návrh zaslal žalovaným emailem dne [datum], kdy po dohodě stran tato byla antedatována k [datum]. Dále uvedli, že jednatel žalobkyně byl se stavem nemovitosti předem seznámen, když žalované v jejich bydlišti, kde se předmět nájmu nachází, opakovaně navštěvoval, a před uzavřením nájemní smlouvy jednali o tom, jakým způsobem bude v nemovitosti zajištěno vytápění, což se projevilo v ujednání nájemní smlouvy. Skutečnost, zda byla nájemní smlouva fakticky naplněna, nemůže mít vliv na její platnost. Ohledně tepelného čerpadla žalovaní uvedli, že bylo mezi stranami od počátku dojednáno, že se stane majetkem žalovaných, ačkoli bude zaplaceno žalobkyní. Důvodem dané dohody bylo ujednání o vzájemných zápočtech stran, kdy bylo domluveno, že na úhradu dluhu žalobkyně bude započtena mimo jiné hodnota tepelného čerpadla. Jednalo se o komplexní systém vytápění. Mezi stranami tak byla uzavřena ústní kupní smlouva, na základě které žalobkyně pořízené čerpadlo obratem prodala žalovanému 1) s tím, že bude dodáno na adresu nemovitosti ve vlastnictví žalované 2). Technologie se nachází v nemovitosti žalované 2) (pozn. v průběhu řízení byla technologie do nemovitosti zabudovaná a od zabudování je žalovanými používána). Žalovaný 1) pracoval pro žalobkyni na třech zakázkách, kdy jeho práci vyúčtoval žalobkyni čtyřmi fakturami, a to fakturou [číslo] na částku 140 000 Kč splatnou dne [datum], fakturou [číslo] na částku 180 000 Kč spatnou dne [datum], fakturou [číslo] na částku 190 000 Kč splatnou dne [datum] a fakturou [číslo] na částku 174 561 Kč splatnou dne [datum] Celkem byla v souhrnné výši uvedenými fakturami vyfakturována částka 678 961 Kč. Odměnu za práci žalovaného 1) žalobkyně tomuto řádně nehradila. [příjmení] byla taková, že mu žalobkyně dávala průběžně drobné dílčí zálohy, nebo uhradila určité náklady či nákupy učiněné v jeho prospěch. Platba za tepelné čerpadlo byla rovněž úhradou dluhu žalobkyně vůči žalovanému 1) na základě předem dohodnutého zápočtu, když jeho cena byla zahrnuta v oboustranně odsouhlasené tabulce s vyúčtováním jednotlivých položek ze dne [datum]. Žalovaní nesouhlasili s nárokem žalobkyně na technologii tepelného čerpadla, když jej od žalobkyně odkoupili, a to ačkoli jim na něj žalobkyně nevystavila řádný daňový doklad. Na technologii žalovaní uplatili zadržovací právo, a tak jej nejsou povinni vydat, ani v případě, že by se prokázalo vlastnictví žalobkyně. Z navržených alternativ potom zvolili variantu, že by si tepelné čerpadlo ponechali s tím, že na nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení uplatnili námitku započtení na, žalovaným 1), vystavené faktury a na dlužné nájemné vůči žalované 2). Dále doplnili, že žalovaný 1) pro žalobkyni několik let pracoval, a to nejen na zakázkách týkajících se tvrzených faktur. Žalovaný 1) vyniká svou odbornou kvalifikací, čehož chtěl jednatel žalobkyně využít a společně dosáhnout na zakázky většího rozsahu. Faktury za práci pro žalobkyni vystavoval buď žalovaný 1), a to dle pokynů jednatele žalobkyně, nebo zaměstnankyně žalobkyně [jméno] [příjmení], která je dávala žalovanému 1) pouze k podpisu. Faktury za technologii a faktury vystavené za práci žalovaného 1) musela žalobkyně zahrnout do svého účetnictví. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně se žalovanou 2) podepsaly nájemní smlouvu na užívání nebytových prostor, ani to, že tato nájemní smlouva nebyla naplněna. Nebylo sporu ani o tom, že tepelné čerpadlo je v držení žalovaných (v průběhu řízení bylo zabudováno do budovy ve vlastnictví žalované 2). 4. Spornými byla mezi účastníky platnost předmětné nájemní smlouvy, vlastnictví tepelného čerpadla, a dále existence pohledávek žalovaného 1) za žalobkyní. 5. Jednatel žalobkyně [jméno] [jméno] během svého účastnického výslechu dne [datum] uvedl, že měli v plánu, že si prostory v domě žalované 2) pronajmou, nicméně k předání nikdy nedošlo, protože se zakázka, pro kterou prostory potřebovali, nakonec nerealizovala, tudíž si prostory nikdy nepřevzali, neboť je nepotřebovali. Jednalo se o ateliér a sociální zařízení – suché záchody a kuchyňku. Smlouvu sjednával jednatel žalobkyně s oběma žalovanými. Kdy se smlouva podepsala, nevěděl, ale bylo to u žalovaných doma v kuchyni. Nájemní smlouvu připravovali podle vzoru z internetu společně, jen jí vytiskli a podepsali. Potřebné údaje tam dopisovali společně. K podpisu smlouvy došlo určitě později, než [datum], přesný datum však nevěděl. Přístup do pronajatých prostor neměla žalobkyně nikdy, ani jej nepotřebovala. V místě se měla realizovat