3 C 215/2022-74 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se po žalované žalobou ze dne 9. 6. 2022 domáhala zaplacení částky 27 506,84 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne 29. 5. 2020 poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr k uzavření Smlouvy [číslo] s produktovým názvem D SO HC týdenní POJ 02/ 2020, jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 12 000 Kč, když žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 12 433 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 88 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba; úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 26 383 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku zaplatit v hotovosti v 65 týdenních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 406 Kč, když první měsíční splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 399 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradil celkem částku ve výši 2 850 Kč, a to platbami v období od 2. 6. 2020 do poslední platby ze dne 13. 7. 2020. Uhrazené platby byly započteny ve výši 2 045,76 Kč na jistinu 12 000 Kč, která tak byla ponížena na 9 954,24 Kč. Další uhrazené platby ve výši 804,24 Kč byly započteny na výše specifikované poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 14 383 Kč, které byly poníženy na 13 578,76 Kč a které jsou dále požadovány pouze ve výši 11 552,60 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022 a je po žalované požadována pouze v částce 6 000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 726 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s účinností k datu úplaty 1. 2. 2022 a o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 28 232,84 Kč sestávající z jistiny 9 954,24 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 11 552,60 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 726 Kč. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 byla žalovaná zároveň vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 28 232,84 Kč, a to nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovanou uplatňuje smluvní úrok ve výši 88 % p.a. z jistiny 9 954,24 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 9 954,24 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná ani následně neuhradila ničeho. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 27 506,84 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 726 Kč, smluvním úrokem ve výši 88 % p.a. z jistiny 9 954,24 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 9 954,24 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. 2. Během ústního jednání konaného dne 24. 1. 2023 žalobkyně odkázala na žalobní návrh ve znění svého vyjádření ze dne 16. 1. 2023 a dále uvedla, že v mezidobí k žádné úhradě ze strany žalované nedošlo. Při tomto jednání byla žalobkyně poučena podle § 118 a o.s.ř., aby vylíčila rozhodné skutečnost o tom, že žalované byla zápůjčka ve výši 12 000 Kč skutečně poskytnuta, neboť žalobkyně v žalobě původně tvrdila, že zápůjčka byla žalované poskytnuta bezhotovostně. S ohledem na toto poučení žalobkyně doplnila svá tvrzení a ve svém vyjádření ze dne 26. 1. 2023 uvedla, že zápůjčka byla žalované s odkazem na znění smlouvy poskytnuta hotovostně při podpisu smlouvy. 3. Žalovaná se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřila, k ústnímu jednání se nedostavila a svoji neúčast neomluvila. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel spol. [právnická osoba], [IČO], postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni spol. B2 [právnická osoba], [IČO], a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne 1. 2. 2022, který byl předán k doručení dne 11. 2. 2022, jak je patrné z potvrzení o podání. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 5. 2020 (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 12 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením poplatku za zápůjčku ve výši 12 433 Kč, to vše v 65 pravidelných týdenních splátkách po 406 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 399 Kč). Na str. 2 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 88 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 175,12 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni 1. 2. 2022 ve výši 8 412 Kč a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni 1. 2. 2022 ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne 20. 5. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne 24. 5. 2022, jak plyne z potvrzení o podání, avšak žalovaná i přesto na dlužné částce neuhradila ničeho. 6. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 7. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený