3 C 394/2022-20 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 20 814 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný se na výzvu, doručovanou mu na adresu trvalého pobytu podle Centrální evidence obyvatel nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřela dne [datum] podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedla na žalobkyni i pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 občanského zákoníku (dále jen o. z.) bylo původním věřitelem učiněno dopisem ze dne [datum]. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému celkem částku 30 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit s navýšením o 25 116 Kč v 18 pravidelných týdenních splátkách po 3 062 Kč (poslední splátka ve zbytku). Žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, uhradil pouze 9 186 Kč. S ohledem na tuto skutečnost se žalobkyně domáhala zaplacení 20 814 Kč jakožto rozdílu mezi poskytnutými prostředky a úhradou ze strany žalovaného. Vedle toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce je s ohledem na výši poplatků absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 588 o. z. a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 814 Kč spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od počátku prodlení dle žalobního vymezení ve výši 117,95 Kč za období od [datum] - den následující po splatnosti poslední splátky - do [datum] - dne postoupení a dále od [datum] do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na zaslanou předžalobní upomínku podle § 142a o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 285 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 833 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 814 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.