4 C 11/2023-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 602,63 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, částky 400 Kč a částky 1 872 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se spol. [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly [ulice] podmínky. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 12 000 Kč s příslušenstvím do [datum]. Vůli uzavřít smlouvu o úvěru žalovaná projevila tzv. verifikační platbou provedenou ze svého účtu na účet původního věřitele. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, tím jí vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Následně byla pohledávka, která je předmětem této žaloby, postoupena žalobkyni, a to na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], resp. dílčí smlouvy o postoupení, k čemuž žalobkyně poukázala na společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek. Celková hodnota pohledávky za žalovanou činila ke dni postoupení 14 022 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 872 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. [příjmení] paušální náhrady na upomínání představuje výši poplatků za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalované. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 602,63 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum], z jistiny ve výši 12 000 Kč a dále náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč. K nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky žalobkyně uvádí, že je specifikuje tak, že odchozí dopis činí 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 400 Kč, a to za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, za odchozí telefonické hovory v počtu 2 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost platit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 1 872 Kč, počítáno ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum], z dlužné jistiny pohledávky ve výši 12 000 Kč, do [datum]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Společného prohlášení postupitele [právnická osoba], [IČO] a postupníka [příjmení] [jméno] a [právnická osoba], [IČO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětná pohledávka vymáhaná touto žalobou (identifikovaná pod č. smlouvy [číslo]) byla postoupena žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], resp. dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum] ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla distančním způsobem ve smyslu čl. 10 obchodních podmínek původního věřitele (SPL 2019 [číslo] (dále též jen„ podmínky“)) uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 12 000 Kč s termínem splatnosti dne [datum]. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 12 000 Kč, což učinil dne [datum] platbou ve výši 12 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet], jak plyne z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení]. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit původnímu věřiteli částku 12 000 Kč, jak uvádí smlouva. Na str. 3 smlouvy bylo ujednáno, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Článkem [číslo] podmínek bylo stanoveno, že v případě prodlení klienta se splacením jakékoliv částky splatné dle smlouvy přesahujícím třicet dnů, je věřitel oprávněn pověřit vymáháním splatné částky jakoukoliv třetí osobu, kterou věřitel klientovi předem oznámí. Klient se zavazuje zaplatit věřiteli veškeré reálně vynaložené a dokladované náklady spojené s pověřením a angažováním třetí osoby k vymáhání částky dlužné klientem. Upomínkou ze dne [datum], opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel opakovaně upomínal žalovanou k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy [číslo]. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovanou byly učiněny čtyři úkony, a to 2 odchozí telefonické hovory ze dne [datum] a dne [datum], obyčejný dopis ze dne [datum] a cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne [datum]. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 7. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 9. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní poku