4 C 125/2023-73 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 26 643 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec], [ulice] v období od dubna 2021 do [datum] bez platné smlouvy a za nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok [rok]. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z nájemní smlouvy dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu na nájem bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec], [ulice] na dobu neurčitou, k čemuž byl přiložen i Protokol o převzetí bytu a Evidenční list. Z výpovědi dané pronajímatelem ze dne [datum] bylo zjištěno, že nájem skončil výpovědí pronajímatele bez výpovědní doby. Vlastnické právo žalobkyně k bytu bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí. Žalovaná byt opustila na základě usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 21. 5. 2021, kterým bylo nařízeno vyklizení předmětného bytu. Dlužnou částku soud zjistil z předpisů plateb, evidenčních listů a rozúčtování služeb za rok [rok] a [rok]. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne [datum]. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Za období po skončení nájemní smlouvy náleží žalobkyni podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku částka odpovídající bezdůvodnému obohacení, které na straně žalované vzniklo tím, že užívala předmětný byt bez právního důvodu. Žalobkyni tak náleží peněžitá náhrada ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení vycházel soud z částky, kterou si účastníci sjednali v původní smlouvě, kterou proto lze považovat za obvyklou v daném místě a čase. Protože se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, a žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, který žalobkyni náleží podle § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb., činí v rozhodné době 15%, nicméně žalobkyně požadovala úrok nižší a soud tak rozhodl v intencích žalobního návrhu a přiznal požadovanou výši úroku 8 % z dlužné částky ročně. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 933 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 333 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.