4 C 168/2023-11 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 78 815,54 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], Malta (dále jen„ původní věřitel“) jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem. V žalobě dále uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 75 815,54 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Celková výše nároku žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb činí 75 815,54 Kč splatných nejpozději dne [datum]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel, společnost [právnická osoba], pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna oznámením ze dne [datum] ve smyslu ustanovení § 1882 o.z. předaným k poštovní přepravě téhož dne, jak plyne z podacího lístku. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek bylo zjištěno, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr, a to až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Ve smlouvě byla stanovena úroková sazba 10,50 % měsíčně, dále RPSN ve výši 231,39 %. Žalovaná se smlouvou zavázala splácet původnímu věřiteli úvěr v měsíčních splátkách s minimální splátkou tvořenou (a) 11,00 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr, nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z částek je vyšší. 6. Z„ [jméno] application info“ bylo zjistěno, že dne [datum] odeslala žalovaná žádost o úvěr s „ reference number“ [číslo]. 7. Z dokumentu uvozeného slovy„ Platební informace“ k variabilnímu symbolu [číslo] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil zůstatek po poslední platbě 52 066,22 Kč, ke dni [datum], dále [datum] a [datum] byla účtována náhrada účelně vynaložených nákladů 3× 250 Kč, ke dni [datum] byl evidován výběr 6 452 Kč a [datum] činily úroky za období čerpání 16 685,40 Kč. Celková dlužná částka k datu splatnosti tak dle tohoto dokumentu činila 75 953,62 Kč. Aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti dne [datum] činila 30 490,23 Kč. 8. Z tabulky zaznamenávající faktury, výběry a úhrady bylo zjištěno, že ke dni [datum] s označením zesplatněno činila jistina 39 999,01 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 1 500 Kč a úrok 34 316,53 Kč, celková částka činí 75 815,54 Kč 9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy [anonymizováno] [číslo], uzavřené dne [datum], na základě které byla žalované zapůjčena částka ve výši 40 000 Kč, a to k úhradě celkové částky 91 932,54 Kč (sestávající z neuhrazené jistiny 75 815,53 Kč a nákladů právního zastoupení 16 117 Kč). 10. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 12. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. 15. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“. 16. Soud shora uvedené předložené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. 17. Mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. Uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum], jakožto hlavní listinný důkaz předložený žalobkyní, považoval soud za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle statistiky České národní banky činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (tabulka B1 [číslo]) v červenci 2021, tj. v době uzavření smlouvy, 12,03 % ročně (kategorie UK19, kontokorenty a revolvingové úvěry). Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu by bylo možné akceptovat trojnásobek, to je 36,09 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 231,39 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že procento navýšení úvěrované částky dle posuzované smlouvy ani zdaleka neodpovídá obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty. Na smlouvu jako celek je tak třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany. Soud si je vědom ustanovení § 576 a 577 o.z., v nichž se hovoří toliko o neplatnosti části smlouvy, avšak tato ustanovení nelze na daný případ aplikovat. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -488/11). 18. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohac