4 C 190/2023-14 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], (dále jen„ původní věřitel“) jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem. V žalobě dále uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o povoleném debetu [číslo], na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit také poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch Běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. V souladu s obchodními podmínkami přistoupila banka dne [datum] k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 730,22 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 556,48 Kč. Přesný výpočet dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 730,22 Kč tvoří částky naúčtovaného smluvního úroku ve výši 9 553,41 Kč v období od [datum] do [datum], konkrétně se jedná o níže uvedené částky úroku, které byly poníženy o část splátek, započtených na tento úrok, a to ve výši 823,19 Kč Smluvní úrok byl počítán z aktuální dlužné částky úrokovou sazbou ve výši dle smlouvy 21,90 % ročně. Přesný výpočet dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 556,48 Kč, tvoří částky naúčtovaného úroku z prodlení ve výši 1 556,48 Kč v období od [datum] do [datum]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne [datum] ve smyslu ustanovení § 1882 o.z. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve formě možnosti přečerpání na běžném účtu, přičemž celková výše povoleného debetu činila 50 000 Kč, výše úrokové sazby činila 21,90 % ročně, RPSN bylo ujednáno ve výši 31,92 %, výše poplatku za správu běžného účtu činila 250 Kč měsíčně, poplatek za upomínku činil 500 Kč, částka úroku splatná za den při vyčerpání celkové výše povoleného debetu činila 30 Kč a celková splatná částka činila 63 984,60 Kč. Z výpisu povoleného debetu č. ú. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal částku v celkové výši 50 000 Kč. Z upozornění na neuhrazení dlužné částky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 63 867,70 Kč, a to do 7 dnů. Z oznámení o právním zastoupení, výzvy ze dne [datum], odeslané dle podacího archu dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a nabídce smírného vyřešení celé situace. 5. Smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu soud posuzoval dle ustanovení § 2395 o.z., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 1. V řízení bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla podle § 2395 o.z. platně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal dodržet sjednané podmínky k jeho oprávněnému čerpání. Žalovaný však sjednané podmínky závažným způsobem porušil tím, že se dostal do prodlení a původní věřitel dne [datum] zesplatnil celou dlužnou částku. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na svůj dluh uplatněný žalobou v této věci žalobkyni uhradil jakoukoli částku, soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, obojí ode dne následujícího po dni, ve kterém byla postoupená pohledávka vyčíslena, v souladu s § 513 a § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyně požadovala zákonný úrok v nižší výši, než jmenované nařízení stanoví, a soud jejímu návrhu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 678 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.