4 C 225/2023-42 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 551,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] (dále jen„ původní věřitel“) a žalobkyní. V žalobě dále uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 22 551,12 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Žalovaný ve svém podání ze dne [datum] uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, neboť není patrno, jak žalobkyně k vyčíslené dlužné částce dospěla. Splátky na úhradu dluhu hradil v průběhu let 2019 – 2022, celkem měl uhradit 97 697 Kč. 3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila žalobu tím, že doložila potvrzení o jednotlivých provedeních platby od [právnická osoba] a dále sdělila soudu, že žalovaný čerpal finanční prostředky celkem ve výši 59 270 Kč, na svůj dluh pak uhradil celkem 106 369 Kč. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatku [číslo] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že postupitel, společnost [právnická osoba], pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne [datum] ve smyslu ustanovení § 1882 o.z. předaným k poštovní přepravě téhož dne, jak plyne z podacího lístku. 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“), obchodních podmínek původního věřitele uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek bylo zjištěno, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr, a to až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Ve smlouvě byla stanovena úroková sazba 10,50 % měsíčně, dále RPSN ve výši 231,39 %. Žalovaný se smlouvou zavázal splácet původnímu věřiteli úvěr v měsíčních splátkách s minimální splátkou tvořenou (a) 11,00 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr, nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z částek je vyšší. 6. Z dokumentu uvozeného slovy„ Platební informace“ k variabilnímu symbolu [číslo] bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil zůstatek po poslední platbě 7 694 Kč, ke dni [datum], [datum] a [datum] byla účtována náhrada účelně vynaložených nákladů 3× 250 Kč, ke dni [datum] byl evidován výběr 7 300 Kč a [datum] činily úroky za období čerpání 6 807,12 Kč. Celková dlužná částka k datu splatnosti tak dle tohoto dokumentu činila 22 551,12 Kč. Aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti dne [datum] činila 8 738,34 Kč. Z platební historie bylo zjištěno, že ke dni [datum] s označením zesplatněno činila jistina 14 994 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 750 Kč a úrok 6 807,12 Kč, celková částka činí 22 551,12 Kč. Z platebních informací pod variabilním symbolem [číslo] bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalobkyni dne [datum] částku 15 000 Kč. Z výpisů [obec] spořitelny bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni dne [datum] částku ve výši 16 975 Kč, dne [datum] částku ve výši 14 400 Kč, dne [datum] částku ve výši 8 900 Kč, dne [datum] částku ve výši 7 151 Kč, což činí celkem částku ve výši 47 426 Kč. Z potvrzení ThePay o provedených platbách bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný čerpal částku ve výši 1 100 Kč, dne [datum] částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 7 300 Kč, dne [datum] částku 1 220 Kč, dne [datum] částku 3 300 Kč, dne [datum] částku 1 750 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 6 000 Kč, dne [datum] částku 1 800 Kč, dne [datum] částku 1 800 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 10 000 Kč, celkem tedy 59 270 Kč. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy CLS-CZ [číslo], uzavřené dne [datum], a to k úhradě celkové částky 30 972,12 Kč (sestávající z neuhrazené jistiny 22 551,12 Kč a nákladů právního zastoupení 8 421 Kč). 8. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 10. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. 13. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“. 14. Soud shora uvedené předložené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. 15. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru jakožto hlavní listinný důkaz předložený žalobkyní, považoval soud za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle statistiky [obec] národní banky činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (tabulka B1 [číslo]) v září 2019, tj. v době uzavření smlouvy, 12,43 % ročně (kategorie UK19, kontokorenty a revolvingové úvěry). Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu by bylo možné akceptovat trojnásobek, to je 37,29 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 231,39 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že procento navýšení úvěrované částky dle posuzované smlouvy ani zdaleka neodpovídá obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty. Na smlouvu jako celek je tak třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany. Soud si je vědom ustanovení § 576 a 577 o.z., v nichž se hovoří toliko o neplatnosti části smlouvy, avšak tato ustanovení nelze na daný případ aplikovat. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tent