4 C 233/2020-127 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se domáhal žalobou určení vlastnictví k pozemku p. [číslo] v kat. úz. a obci [obec] s tím, že v průběhu řízení změnil žalobu tak, že se domáhal určení vlastnictví k části tohoto pozemku a dále k části pozemku PK [číslo] v kat. úz. obci [obec] a to v intencích geomet-rického plánu [číslo] 2002 vyhotoveného [právnická osoba] [obec] spol. s. r. o. s tím, že o této změně žaloby bylo rozhodnuto připuštěním usnesením č. j. 4C 233/2020-117 z 30.5.2023, neboť změna žaloby se týkala ve své podstatě toliko upřesnění jaká část pozemku má být předmětem určení vlastnictví žalobce z pozemků žalovaného. Žalobce se domáhal, aby bylo určeno jeho vlastnictví k části pozemku p. [číslo] dle petitu vyčleněného jako pozemek [adresa] a k části pozemku PK [číslo] který je v petitu vyčleněn jako pozemek PK [číslo] vše v kat. úz. a obci [obec]. Přitom uvedl, že obnovou katastrálního operátu v roce 2003 došlo nejprve k vyčlenění pozemku PK [číslo] žalovaného z původního pozemku PK [číslo] který je korytem řeky Berounky a tento pozemek byl zapsán do vlastnictví žalované, když žalobce a jeho rodina tento pozemek nerušeně užíval k zemědělským účelům, tedy sekal na něm trávu a spravoval jej v dobré víře, že mu patří a to nejméně dvacet let nerušeně se svým pozemkem p. [číslo] který podle katastrálních map vždy sahal až ke korytu řeky Berounky, když je pravděpodobné, že pozemek, jehož určení vlastnictví se žalobce domáhá, vznikl průběhu časem naplavením z původního koryta řeky. Z těchto důvodů také žalobce měnil žalobu v tom směru, že po zaměření pozemku bylo zjištěno, že z pozemku p. [číslo] který má tvořit koryto řeky, část tohoto pozemku vyčleněného jako p. [číslo] geometrickým plánem, je součástí pozemku navazujícího na pozemek p. [číslo] který je zatravněnou plochou navazující na pozemek žalobce p. [číslo]. Žalobce uvedl, že o tom, že žalovaná má ve vlastnictví pozemek p. [číslo] se dozvěděl až v souvislosti s uzavřenou pachtovní smlouvou žalovaným z další osobou v roce 2019. Žalobce dále uváděl, že jelikož vydržel přinejmenším části pozemku, které navazují na jeho pozemek p. [číslo] představují hranici s korytem řeky, přičemž není jako vlastník zapsán, je dán na jeho straně naléhavý právní zájem na určení tohoto vlastnictví tak, aby byl odstraněn rozpor zápisu v katastru nemovitostí s faktickým stavem. 2. Žalovaná k žalobě uváděla, že s ní nesouhlasí s tím, že nečinila sporným, že by žalobce byl vlastníkem pozemku p. [číslo] v kat. úz. a obci [obec] a žalovaná vlastníkem pozemku p. [číslo] v témže kat. úz. s tím, že posledně uvedený pozemek vznikl obnovou katastrálního operátu v roce 2003. Žalovaná činila sporným, že by pozemek p. [číslo] vznikl naplavením a že by se v této souvislosti hranice pozemků měnily. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítala, že: 1) Pozemek p. [číslo] vznikl jako zbytkový z pozemku PK [číslo] který byl a je korytem řeky Berounky a nikdy nemohl tvořit součást pozemku žalobce s tím, že součástí koryta řeky je i příbřežní pás (toto žalobce činil sporným). 2) Žalovaná, jako oprávněný hospodář, vykonává vlastnické právo k pozemku p. [číslo] podle zákona č.77/1997 Sb. a v rámci pravidelných kontrol nikdy nezjistila, že by předmětný pozemek, jako vlastní obhospodařoval žalobce. 3) Žalobce nemohl předmětný pozemek vydržet ať již řádně nebo mimořádně, neboť při jeho užívání měl nepoctivý úmysl, protože musel z okolností vědět, že mu pozemek nepatří, neboť předmětný pozemek vznikl z pozemku, která žalobci nikdy nepatřil, hranici pozemku žalobce p. [číslo] nikdy netvořil vodní tok, ale příbřežní pás a s ohle-dem na to, že syn žalobce byl starostou obce Nadryb a pozemek žalovaného vznikl v roce 2003 obnovou katastrálního operátu, musel žalobce i s ohledem na zásadu formální publicity vědět, že vlastníkem zapsaným v kat. nemovitostí, což je veřejný seznam, je žalovaný a jako vlastník sousedního pozemku musel být informován o obnově kat. operátu a mohl tak uplatnit své námitky. Žalovaná dále namítala, že pro tvrzené mimořádné započtení v rozsahu dvaceti let, lze pro užívání právním předchůdcem podle § 3066 OZ (z.č.89/2012 Sb. – občanský zákoník) započíst pouze maximální dobu patnácti let před účinností OZ, tedy maximálně od roku 1999. Žalovaná rovněž namítala, že žalobce nemohl před-mětný pozemek vydržet ani ve formě řádné držby, neboť u něj absentovala pravost držby, neboť užívání pozemku žalobcem nebylo založeno na právním důvodu, který by stačil ke vzniku vlastnického práva. Dále u žalobce musela absentovat i nepřetržitost držby po dobu nejméně deseti let a dále zde nebyla ani přítomna dobrá víra o tom, že vykonává právo, které mu náleží, když podle žalované žalobce musel vědět, jak vedou pozemky a že pozemek, jehož určení vlastnictví se domáhá, není součástí jeho pozemku a že mu k němu nenáleží právo hospodaření. 3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následu-jícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 4. Pokud jde o námitku žalované, že pozemek, jehož vlastnictví se žalobce domáhá, nikdy nemohl tvořit součást pozemku žalobce, když součástí koryta řeky je příbřežní pás, pak je třeba uvést, že k rozšíření pozemku naplavením může dojít s tím, že podle § 1068 OZ zemina vzniklá naplavením na břeh pobřežního pozemku, náleží vlastníku tohoto pozemku. Korytem je přitom pozemek evidovaný v příslušné evidenci jako vodní plocha a podle § 1069 OZ se stává součástí pobřežního pozemku i velká rozeznatelná část pozemku, kterou vodní tok odplaví k jinému břehu, pokud vlastník pozemku k odplavenému pozemku neuplatní právo do jednoho roku. Vedle OZ se pak uplatní ve vztahu ke správě vodního toku od roku 2002 úprava stanovená ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb., která jednak nepoužívá pojem příbřežní pás, ale dává správci vodního toku oprávnění pečovat o koryto a právo udržovat břehové porosty na pozemcích vodních toků či pozemcích jiných vlastníků s tokem souvisejících (§ 47). Citovaný zákon dále umožňuje dotčenému vlastníku (zde správci toku) při změně koryta vlivem přírodních sil na své náklady po povolení vodoprávního úřadu, uvést vše do původního stavu s tím, že toto právo se prekluduje do tří let od doby, kdy došlo ke změně (§ 45). 5. V posuzované věci je zřejmé, že vlastníkem pozemku [číslo] o výměře 817 m² v kat. úz. a obci [obec], je Česká republika s tím, že právo hospodařit k tomuto pozemku náleží žalované (viz. výpis z KN čl. 4). Pozemek p. [číslo] vznikl v rámci řízení o opravě chyby sp. zn. OR [číslo] 2003 [číslo], o čemž byl vlastník pozemku informován 25.11.2003. V této souvislosti přitom neproběhla obnova katastrálního operátu, a proto nebyli vyrozuměni vlastníci sousedících pozemků tj. ani žalobce (viz. přílohová obálka 46 příloha 1), přičemž ze srovnávacího sestavení parcel vyplynulo, že pozemek p. [číslo] byl původně pozemkem p. [číslo] o stejné výměře, kdežto pozemek žalobce p. [číslo] o výměře [číslo] m byl původně evidován jako pozemek ve zjednodušené evidenci pod PK [číslo] (viz. přílohová obálka čl. 46 příloha 2). Z původní katastrální mapy týkající se evidence PK (viz. přílohová obálka čl. 46 příloha 15) je zřejmé, že je zde zakreslen pozemek PK [číslo] (nyní v evidenci KN p. [číslo]), jakožto pozemek, který bezprostředně souvisí s pozemkem vyznačujícím koryto řeky Berounky označené jako PK [číslo]. Z navazující pozemkové mapy jednotné evidence půdy je rovněž zřejmé, že pozemek žalobce evidovaný v PK pod [číslo] bezprostředně souvisí s pozemkem [číslo], který je korytem řeky Berounky. Je zde také pozemek p. [číslo] který je rovněž příbřežním pozemkem ve vztahu ke korytu řeky Berounky (viz. přílohová obálka 46 příloha 14). Z aktuální katastrální mapy je zřejmé, že na pozemek žalobce p. [číslo] navazuje nově vzniklý pozemek p. [číslo] který vznikl vyčleněním z pozemku [číslo] jenž je korytem řeky Berounky (viz. přílohová obálka čl. 46 příloha 10). Z geometrického plánu, který je přílohou rozsudku [číslo] vypracovaného Geoing [obec] spol. s. r. o. je zřejmé, že podle nového zaměření aktuálního na místě je část pozemku p. [číslo] vyznačená jako pozemek p. [číslo] pozemkem, který navazuje na pozemek žalobce p. [číslo] s tím, že dále se z pozemku, který tvoří koryto řeky Berounky p. [číslo] vyčleňuje pozemek navazující na pozemek p. [číslo] nově vymezen pod par. [číslo]. Výměra nově vyčleněných pozemků, které vznikly zjevně naplaveninou k pozemku žalobce p. [číslo] činí 641 m, pokud jde o pozemek p. [číslo] m², pokud jde o pozemek p. [číslo]. Ze zjištěného faktického stavu lze učinit závěr, že rozdíl mezi skutečností, tedy faktickým místem kudy vede vodní tok a kde je břeh, vznikl v minulosti formou naplavení, byť vyslechnutí svědci, kteří se vyjadřovali i k tomu, zdali se břeh v daném místě v minulosti měnil ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i žalovaný) v podstatě uváděli, že podle nich se tvar břehu v minulosti neměnil. S ohledem na zápis v katastru nemovitostí od roku 2003 je však zřejmé