4 C 239/2023-20 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení pohledávky ve výši 322 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 322 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému finanční plnění ve výši 330 000 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne [datum]. Žalovaný splatil ke dni podání 8 000 Kč, pohledávka tedy činí 322 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný pohledávku žalobci neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 2. Podáním doručeným soudu dne [datum] podal žalovaný k věci uvedl, že nárok žalobce v plné výši neuznává. Žalovaný tvrdil, že žalovaný mu půjčil částku ve výši 170 000 Kč, přičemž tuto částku mu zapůjčil v několika splátkách a časovém horizontu, když v dané době zneužil jeho důvěry a finanční potřeby. Úmysl žalovaného je vše žalobci vrátit, nepochopil však, kde vzal žalobce částku ve výši 322 000 Kč. 3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že trvá na výši jistiny 322 000 Kč, kdy se jedná o dlužnou částku ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Žalobce zapůjčil žalovanému částku 330 000 Kč, žalovaným byla již uhrazena částka ve výši 8 000 Kč Smlouva o zápůjčce byla žalovaným vlastnoručně podepsána dne [datum], kdy byl jeho podpis na smlouvě i úředně ověřen. Podpisem žalovaný potvrdil, že částku ve výši 330 000 Kč přijal. Žalobce uvedl, že to, na co zřejmě žalovaný naráží ve svém odporu, je skutečnost, že v minulosti žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 30 000 Kč, a to na dobu 2 týdnů. Vzhledem k přátelskému vztahu mezi žalobcem a žalovaným nepovažoval tehdy žalobce za nutné sjednat zápůjčku písemně. Ačkoliv zapůjčené peníze nevrátil, poskytl mu žalobce další zápůjčky s tím, že žalovaný žalobce ujistil o budoucích příjmech, které mu umožní celkový dluh, tedy všechny zápůjčky, splatit. Nicméně, celkově zapůjčená částka stále rostla, a tak se žalobce rozhodl smluvní vztah mezi ním a žalovaným přenést do písemné podoby, když během ústního jednání žalobce doplnil své tvrzení v tom smyslu, že jím předkládaná smlouva o zápůjčce do sebe absorbuje veškeré finanční závazky, které vůči němu žalovaný má. 4. Žalovaný při ústním jednání dne [datum] uvedl, že si nepamatuje, že by smlouvu ze dne [datum] podepisoval a k dotazu soudu, zda soudu uvedl, že není majitelem žádného bankovního účtu. Dále uvedl, že je ochoten vrátit žalobci částku 170 000 Kč s úrokem z prodlení, ale nebude vracet žalobci částku, kterou mu žalobce nepůjčil. 5. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: 6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, ve které se zavázal, že zapůjčí žalovanému částku ve výši 330 000 Kč a žalovaný se zavázal, že celou zápůjčku vrátí žalobci nejpozději do [datum], a to hotově k rukám žalobce. Účastníci si sjednali promlčecí dobu ve lhůtě 5 let. Vydlužitel – žalovaný podpisem smlouvy potvrdil příjem zapůjčené částky. Originál smlouvy je opatřen legalizovaným podpisem obou účastníků. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě částky ve výši 330 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 66 594,45 Kč, celkem tedy 388 594,45 Kč, a to nejpozději do [datum]. 8. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, ve které se zavázal, že zapůjčí žalovanému částku ve výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal, že celou zápůjčku vrátí žalobci nejpozději do [datum], a to hotově k rukám žalobce. Účastníci si sjednali promlčecí dobu ve lhůtě 5 let. 9. Dle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle § 2391 o.z., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. 11. Podle § 565 o.z., je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o.z., na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžité plnění ve výši 330 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit nejpozději do [datum]. Jelikož smlouva o zápůjčce je řazena mezi reálné kontrakty, k jejímu platnému uzavření tak dochází fyzickým předáním věci. Žalovaný svým úředně ověřeným podpisem smlouvy potvrdil převzetí finančních prostředků ve výši 330 000 Kč od žalobce. Soud na základě tohoto potvrzením považuje smlouvu za uzavřenou, kdy pokud byly peníze předávány v hotovosti, když žalovaný ani nemá zřízen bankovní účet, právě předmětné potvrzení žalovaného považuje soud za dostatečné pro závěr o tom, že k naplnění reálného kontraktu došlo. Žalobce tvrdil, že mu žalovaný uhradil na svůj dluh částku 8 000 Kč, dále pak neuhradil ničeho. Žalovaný při soudním jednání dne [datum] uvedl, že si nepamatuje, že by smlouvu podepsal, nicméně nenamítal ani neprokázal její nesprávnost či nepravost, a tak pravost a správnost předmětné smlouvy o zápůjčce soud dle § 565 o.z. uznal, a to zejména s ohledem na to, že tato je opatřena legalizovaným podpisem obou účastníků. 15. Žalovaný neprokázal, že by žalobci vrátil víc, než žalobcem tvrzenou částku 8 000 Kč. Soud s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledal žalobu důvodnou, a vyhověl jí v plném rozsahu, a to včetně zákonného úroku z prodlení, podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1, 2 vl. nař. [číslo] Sb, a to od data [datum], když zápůjčka byla splatná dne [datum]. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 072,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 322 000 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání před soudem) a z částky 4 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 870 Kč ve výši 7 322,70 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 17. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.