4 C 332/2022-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 508,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen jako„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 18 894 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Do sjednané doby splatnosti úvěru žalovaný uhradil částku ve výši 2 999,99 Kč, která odpovídá jedné řádně uhrazené splátce. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 1 491,56 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 1 508,43 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 37 894,01 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 20 508,44 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 17 358,57 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je žalovaný v prodlení, v důsledku čehož vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Následně původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalobkyně v řízení požadovala uložení povinnosti žalovanému na zaplacení jistiny 20 508,44 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 835,65 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 9 987,11 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 894,06 Kč, nesplacený inkasní poplatek 3 668,75 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 564,68 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 442,34 Kč, smluvní pokuty 1 374,07 Kč Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalovanému poslední upomínku dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě, zatímco žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni, bylo zjištěno, že původní věřitel, spol. [právnická osoba], [IČO], postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byla o postoupení pohledávky vyrozuměn původním věřitelem jako postupitelem dopisem ze dne [datum]. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 22 000 Kč, přičemž podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že uvedená částka mu byla předána v hotovosti v místě jeho bydliště. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem 18 894 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 921 Kč. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že roční zápůjční úroková sazba činí 15 % a RPSN 272,44 %. Z oznámení žalobkyně jako postupníka o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dopisem ze dne [datum] plyne, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky vzniklé na základě smlouvy [číslo] v celkové výši 52 104,37 Kč, a to do deseti dnů po obdržení dopisu. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla zaslána výzva s upozorněním, že neuhradí-li dluh ve stanovené lhůtě, obrátí se žalobkyně žalobou na příslušný soud. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 7. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“. 11. Z veřejně dostupné databáze na webu České národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky B1 [číslo] je zřejmé, že průměrnou úrokovou sazbou korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně (kategorie UK4) v březnu 2021 byla sazba ve výši 9,58 % ročně. 12. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalovanou a původním věřitelem, spol. [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z., na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve spojení s daty z databáze na webu ČNB by bylo možné akceptovat úrok ve výši trojnásobku průměrné úrokové sazby srovnatelných úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, tj. úrok ve výši 28,74 % ročně. V daném případě však RPSN činí 272,44 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru ve výši 22 000 Kč o 18 894 Kč při délce trvání úvěru 14 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena je nastavena tak, aby obcházela zákon, pokud jde o sjednanou výši smluvního úroku, který je stanoven částkou 2 118 Kč, což odpovídá 9,63 % jistiny, avšak u ostatních položek (úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) představuje jejich součet částku 11 444 Kč, tj. 76,25 % jistiny. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni v so