4 C 338/2022-129 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] podanou ke Krajskému soudu v Plzni domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 485 000 Kč s příslušenstvím, částku 2 811 183,53 Kč s příslušenstvím, a dále vydání věci. Ve věci bylo již rozhodnuto [název soudu] [anonymizováno] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění doplňujícího rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které byly následně zrušeny usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. [anonymizováno] [název soudu] vyhlášeném při jednání ve věci [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] bylo řízení týkající se částky 485 000 Kč s příslušenstvím, vyloučeno k samostatnému projednání, a to v souladu s názorem [název soudu] vyjádřeném v usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pro věcnou nepříslušnost krajských soudů k rozhodnutí o dané věci. [anonymizováno] [název soudu] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto, že věc spadá do věcné příslušnosti okresních soudů a byla na základě místní příslušnosti postoupena Okresnímu soudu Plzeň-sever k dalšímu řízení. 2. Žaloba byla ohledně částky 485 000 Kč žalobkyní odůvodněna tím, že žalovaný byl dne [datum] odvolán z funkce jednatele žalobkyně. I nadále měl faktický přístup k bankovnímu účtu žalobkyně č. [bankovní účet]. Byť již nebyl společníkem či jednatelem, dne [datum] si žalovaný na svůj účet č. [bankovní účet] převedl z účtu žalobkyně částku 485 000 Kč. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, když nebyl k převodu finančních prostředků oprávněn. Žalovaný dne [datum] zaslal žalobkyni fakturu č. 2016, údajně z [datum], kterou žalobkyně neuznává, protože žalobkyni nebyla nikdy řádně doručena, není ani součástí účetnictví žalobkyně, a dále žalobkyně tvrdila, že nikdy nebyla uzavřena smlouva o dílo, jakožto podklad pro její vystavení, namítla její nedůvodnost a nepravost, neboť tato měla být vystaven ex post pro vysvětlení otázek z dopisu žalobkyně ze dne [datum]. Jelikož žalobkyně o převodu peněz nevěděla a nesouhlasila s ním, dozvěděla se o něm až z výpisu z bankovního účtu v listinné formě, v předžalobní výzvě stanovila dodatečnou lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení do [datum]. Žalovaný navzdory tomu bezdůvodné obohacení nevydal a reagoval prostřednictvím svého právního zástupce tak, že se žalobkyní měl uzavřít smlouvu o dílo jakožto subdodavatel ke kupní smlouvě [číslo]. Na základě této smlouvy měl vystavit žalobkyni fakturu a dále za plné vědomosti a se souhlasem žalobkyně dne [datum] převést částku 485 000 Kč z účtu žalobkyně na svůj účet. Žalobkyně měla mít z kupní smlouvy [číslo] [anonymizováno] prospěch ve výši 6 207 Kč. 3. Žalovaný k nároku žalobkyně uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Není pravdou, že by absentovala existence smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovaným, a že by žalovaný v souvislosti s tím neoprávněně převedl částku 485 000 Kč z účtu žalobkyně na svůj účet. Žalovaný byl od roku 2008 jediným společníkem a jednatelem žalobkyně. Za tu dobu společnost prosperovala, následně však žalovaný převedl značnou část svých podnikatelských aktivit jinam. Obchodní podíl byl převeden za plného běhu společnosti, a to včetně existence předjednaného závazku na realizaci zakázky pro společnost [právnická osoba] Po převodu obchodního podílu na [jméno] [příjmení] však bylo zjištěno, že tento neměl na splnění podmínek závazného termínu realizace materiální ani technologickou podporu a vybavenost a vlastně ani zájem. Proto požádal žalovaného, zda by zakázku pro žalobkyni realizoval. Jednatel žalobkyně výslovně uvedl, že zakázku dělat nechce, nemá na tom zájem, že ji má realizovat žalovaný, který si ji má vyúčtovat. Dohodě o realizaci této zakázky bylo přítomno několik dalších osob, neboť s ohledem na rozsah zakázky bylo nutno, aby se se způsobem realizace seznámily další, na zakázce zúčastněné subjekty. Jednalo se o [jméno] [příjmení], administrativní pracovnici žalobkyně a [jméno] [příjmení], dělníka, který se výrobě a instalaci meziokenních vložek fakticky podílel. Oba byli přítomni dohody mezi žalovaným a jednatelem žalobkyně. Žalovaný pak v rámci dohody realizaci zakázky provedl, a po dokončení zaslal žalobkyni příslušnou fakturu. V souvislosti s realizovanou zakázkou, kterou dle tvrzení žalovaného realizoval on, pak bylo dohodnuto, že žalovaný je oprávněn vyúčtovat a proplatit si fakturovanou, a se žalobkyní předem dohodnutou, částku, což učinil. V rámci doplnění tvrzení poté žalovaný uvedl, že ze strany zástupce žalobkyně bylo žalovanému sděleno, že si může peníze za zakázku nechat převést rovnou na svůj účet, nicméně žalovaným bylo oponováno, že z důvodu daňového pořádku by měla být cena za dílo převedena nejprve mezi smluvními subjekty a teprve následně, že budou prostředky na základě vystavené faktury převedeny k jeho rukám. Zástupce žalobkyně se vyjádřil v tom smyslu, že ho to v podstatě nezajímá, a že je mu jedno, jakým způsobem to žalovaný zrealizuje. Žalovaný poté potvrdil, že zakázka bude vyúčtována nejprve ve prospěch žalobkyně a teprve poté budou prostředky převedeny na jeho účet. I z toho důvodu se tito dohodli, že žalobkyně ponechá žalovanému přístup k bankovním účtům, tak aby podle dohodnutého postupu mohly být platby zrealizovány. V souladu s touto ústní dohodou si následně žalovaný převedl peníze do své dispozice. To, že byl jednatel žalobkyně se vším srozuměn a souhlasil, vyplývá jak z výslovné dohody, tak z konkludentního jednání, když se o realizaci zakázky jednatel žalobkyně nikdy více nezajímal, nevstupoval do ní. Žalovaný tedy odmítá tvrzení o tom, že by na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť jednoznačně existoval relevantní důvod, na základě kterého bylo ve prospěch žalovaného plněno. 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný převedl dne [datum] z účtu žalobkyně na svůj účet částku 485 000 Kč, přičemž v té době již nebyl jednatelem žalobkyně. 5. [příjmení] bylo, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, a zda byl žalovaný oprávněn k [datum] disponovat s prostředky na účtu žalobkyně. 6. Soud z důvodu hospodárnosti znovu nevyslýchal svědky a žalovaného, kteří již byli k věci vyslechnuti v řízení před [název soudu] ve věci [spisová značka], a se souhlasem stran pouze přečetl obsah jejich výpovědí z protokolů o jednání. Přečteny byly protokoly o výslechu žalovaného a o výslechu svědků, kteří měli být přítomni udělení souhlasu jednatele žalobkyně s převodem peněz z jejího účtu žalovaným na jeho účet. Výpovědi jiných svědků účastníci přečíst nenavrhli. 7. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: 8. Dne [datum] byl během ústního jednání před Krajským soudem v Plzni jako účastník vyslechnut žalovaný, který uvedl, že byl společníkem žalobkyně od jejího počátku. Tuto nejen řídil, ale i fakticky vykonával činnost s okny a již na to fyzicky nestačil. Společnost proto prodal jejímu současnému jednateli za 220 000 Kč, který se stal vlastníkem společnosti k [datum]. V roce [rok] již žalovaný nebyl vlastníkem žalobkyně a dostal od pana [příjmení] přístup k účtům a souhlas s výběrem částky za akci [obec] Pan [anonymizováno] na tu akci neměl čas, vůbec ho to nezajímalo, tak se dohodli, že tu akci udělá žalovaný na účet žalobkyně a potom si peníze vybere z účtu žalobkyně. Žalovaný žije od roku [rok] s paní [příjmení]. Ohledně převodu peněz dále uvedl, že měl pouze ústní souhlas jednatele žalobkyně, tomu byli přítomní svědci. Ten souhlas byl dán v [anonymizováno] [rok], ale přesně si to nepamatuje. 9. Dne [datum] byla během ústního jednání před Krajským soudem v Plzni jako svědkyně vyslechnuta [jméno] [příjmení], která uvedla, že se žalovaným žijí jako druh a družka, jeho družkou byla i v době převodu peněz. Ohledně zakázky se [právnická osoba] uvedla, že ta byla rozjednána, ještě než do společnosti vstoupil pan [příjmení], coby jednatel. Ten s tím nechtěl mít nic společného, a říkal, že si na tu akci má dojet žalovaný sám a umožnil jim přístup k účtu žalobkyně, když věděl, že tam přijdou peníze. Vše bylo domluveno v kanceláři v [obec] na [anonymizováno] [ulice], byl u toho i pan [příjmení]. Dále u toho byla svědkyně, pan [příjmení] a žalovaný. Realizace akce proběhla v pořádku, zákazník byl spokojený. Peníze byly převedeny na účet žalobkyně a v souladu s dohodou následně převedeny do dispozice žalovaného. [příjmení] za tu zakázku byla asi 491 000 Kč včetně DPH. Nevěděla, jaká částka byla žalovaným z účtu žalobkyně vybrána, u toho nebyla, zda to bylo celých 491 000 Kč. Bylo dohodnuto, že zaplacenou částku si má žalovaný převést celou. Termín schůzky si nepamatovala, mohlo to být někdy v zimě. Přístup k účtu měli, aby si mohli převést peníze od [anonymizováno]. 10. Rovněž dne [datum] byl během ústního jednání před Krajským soudem v Plzni jako svědek vyslechnut [jméno] [příjmení], který uvedl, že v minulosti pracoval pro žalovaného. V letech [rok] a [rok] pro něj montoval jako OSVČ okna. Jednou se sešli v kanceláři žalovaného na adrese [anonymizováno] [ulice a