4 C 430/2023-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali vyklizení nemovitosti žalovaným. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci jsou vlastníky nemovitosti na p. č. st. [číslo], [adresa], na adrese [adresa žalovaného a žalobce]. Nemovitost je zapsána na [list vlastnictví], v [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalobci zhruba před dvaceti lety ústně dali souhlas žalovanému s užíváním uvedené nemovitosti s tím, že se bude podílet na nákladech spojených s bydlením a tyto náklady bude hradit žalobci c). Ústně bylo rovněž dohodnuto, že žalovaný bude žalobci c) ku pomoci, pomůže mu v péči o něj, což se však nedělo. Žalobce se navíc v roce 2021 z předmětné nemovitosti odstěhoval. Žalobci rozhodli, že žalovanému odvolají souhlas s užíváním nemovitosti, což učinili písemně dne [datum]. Žalované mu stanovili lhůtu k odstěhování se do [datum], přičemž této písemné výzvě předcházely výzvy ústní. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobce a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a) podílem ¼, žalobkyně b) podílem ¼ a žalobce c) podílem ½ jsou vlastníci nemovitosti [adresa] (rodinný dům), který je součást pozemku parc. č. st. [číslo], rodinný dům i pozemek zapsané na [list vlastnictví], vše v k.ú. a obci [obec], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Na nemovitosti nejsou evidována žádná omezení vlastnického práva. Z odvolání souhlasu s bydlením a předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci vyzývali žalovaného, nechť se nejpozději do [datum] z předmětné nemovitosti odstěhuje a to z důvodu, že žalovaný nepřispívá na náklady spojené s bydlením žalobci c), jak bylo dohodnuto. Dále žalobci žalovanému sdělili, že do poštovní schránky začaly chodit exekuční výzvy žalovaného. 4. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 5. Podle § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší tím, že mu věc zadržuje. 6. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobci dle jejich tvrzení v minulosti udělili žalovanému ústní souhlas k užívání jejich nemovitosti, který však odvolali dopisem ze dne [datum], kde žalovanému uložili nemovitosti opustit nejpozději do [datum]. Žalovaný k výzvě žalobců nereagoval, zcela pasivní zůstal i v řízení před soudem. S ohledem na to, že žalovaný neprokázal, že mu svědčí jakýkoli právní titul pro užívání nemovitosti, ve které má navíc evidováno své trvalé bydliště, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a výrokem I. určil žalovanému povinnost předmětnou nemovitost vyklidit, když nebylo prokázáno, že by žalovanému svědčil právní titul pro její užívání. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, kdy zcela úspěšným žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a odměny za dva úkony po 300 Kč před podání návrhu, které soud přiznal v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.