4 C 448/2023-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě jí poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 149 000 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly rovněž i obchodní podmínky. Žalovaný však svůj dluh žalobkyni neuhradil, žalobkyně tak požaduje po žalovaném jistinu ve výši 126 212,74 Kč, úrok ve výši 13 669,69 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 9,9 % p.a. z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8 116,06 Kč, poplatků ve výši 1 898 Kč, úrok ve výši 8,05 % p.a. z částky 126 212,74 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 128 110,74 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila podáním ze dne [datum] a vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Z žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru do limitní výše 149 000 Kč. V návaznosti na to byla, téhož dne mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala umožnit žalovanému čerpat finanční prostředky bez určení účelu až do výše 149 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 9,90 ročně. Z důvodu, že žalovaný své závazky vůči žalobkyni řádně a včas nesplácel, zesplatnila žalobkyně veškeré pohledávky vůči žalovanému s účinností ke dni [datum] (viz oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Žalovaný byl opakovaně ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu, jak je patrné z doložených upomínek. Žalovaný neuhradil po [datum]. 4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr v celkové výši 149 000 Kč. Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit původnímu věřiteli řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Původnímu věřiteli, který svou pohledávku postoupil žalobkyni, tak vedle práva na úhradu dlužné jistiny vzniklo i právo kapitalizovaný úrok ve výši 13 669,69 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 116,06 Kč, úrok 8,05 % ročně z částky 126 212,74 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 128 110,74 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 937,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 125 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 128 110,74 Kč sestávající z částky 6 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 680 Kč ve výši 4 132,80 Kč. 8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.