5 C 118/2022-29 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představované pohledávkou vzniklou z titulu smlouvy o Flexikontu uzavřenou dne 19. 3. 2022 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ banka“). Na základě této smlouvy banka zřídila žalované běžný účet č. [bankovní účet] a následně se banka zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr Flexikredit. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Jelikož žalovaná nevyrovnala nepovolený debetní zůstatek, banka dopisem ze dne 1. 4. 2005 vypověděla žalované [příjmení] a informovala žalovanou o převedení debetního zůstatku z běžného účtu žalované ve výši 13 108,92 Kč na zvláštní úvěrový účet [bankovní účet] O převedení debetního zůstatku ve výši 13 108,92 Kč na zvláštní úvěrový účet banka žalovanou písemně informovala a žádala jeho okamžité splacení do 1. 4. 2005. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná částka se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne 20. 4. 2020. 2. Podáním ze dne 5. 5. 2023 žalobce doplnil žalobu o přehled výběrů z bankomatu a to dne 21. 10. 2004 v částce 1 232,82 Kč, dne 22. 10. 2004 v částce 5 000 Kč, dne 22. 10. 2004 v částce 2 000 Kč d ne 21. 11. 2004 se žalované strhla z účtu částka 815,75 Kč jakožto splátka úvěru. Dále žalobce doplnil vyúčtování poplatků účtované žalované, a to v celkové výši 3 111 Kč. Dále žalobce uvedl, že úvěrová limit, který byl žalované poskytnut, činil 5 000 Kč. 3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka [číslo] bylo zjištěno, že žalobce je zapsán v obchodním rejstříku od 16. 5. 2005 a předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 5. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, navazujícího seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 21. 6. 2019 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne 17. 7. 2019. 6. Ze smlouvy o flexikontu ze dne 19. 3. 2002 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne 19. 3. 2002 smlouvu o„ Flexikontu“ zahrnující smlouvu o běžném účtu a smlouvu o poskytnutí o kontokorentního úvěru„ Flexkredit“, přičemž nebyla doložena akceptace žádosti o kontokorentní úvěr. Z výpisu z bankovního účtu za období leden 2005 až říjen 2019 je zřejmé, že od června roku 2002 bylo žalované umožněno čerpání kontokorentu. Dále byl proveden k důkazu sazební ze dne 1. 8. 2004. 7. Z úrokového lístku z února 2005 byly zjištěny roční úrokové sazby z vkladů a úvěrů. 8. Z oznámení o převedení nepovoleného debetního zůstatku ze dne 1. 4. 2005 bylo zjištěno, že banka zrušila poskytování produktu Flexikredit a dluh žalované ve výši 13 108,92 Kč z běžného účtu převedla na nově otevřený úvěrový účet číslo [bankovní účet]. Uvedený dluh byl prohlášen za okamžitě splatný. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 4. 2020 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu ve výši 13 108,92 Kč, a to nejpozději do 30. 4. 2020. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 13. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 14. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 o.z. platně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě banka poskytla žalované úvěr (kontokorent) a žalovaná se zavázala dodržet sjednané podmínky k jeho oprávněnému čerpání. Žalovaná však sjednané podmínky závažným způsobem porušila tím, že překročila sjednaný úvěrový limit dne 2. 12. 2002 o 2 233,16 Kč, a proto právní předchůdce žalobce žalované kontokorent zrušil. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by na svůj dluh uplatněný žalobou v této věci žalobci uhradila jakoukoli částku, soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně povinnosti žalované uhradit žalobci smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, obojí ode dne následujícího po dni, ve kterém byla postoupená pohledávka vyčíslena, jak požadoval žalobce, přičemž výše úroku z prodlení byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 366,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 108,92 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 080 Kč ve výši 1 486,80 Kč.