5 C 123/2021-33 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 45 113,43 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o rychlé půjčce [číslo] ze dne 17. 10. 2018 Touto smlouvou se původní věřitel a [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000,00 Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se smluvním úrokem ve výši 14,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Původní věřitel povinnost splnil a úvěr žalovanému poskytl. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek, nezasílal splátky řádně a včas. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, na základě produkto-vých podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] přistoupila banka dne 29. 9. 2020 k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 44 399,43 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 643,15 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 257,60 Kč a z dlužných poplatků ve výši 714,00 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalobkyně podáním ze dne 3. 3. 2023 doplnila skutková tvrzení, kdy uvedla, že žalovaný se do prodlení dostal poprvé dne 29. 3. 2019, přičemž mu byl naúčtován úrok z prodlení ve výši 4,13 Kč. Dále uvedla, že žalovaný se zavázal dle smlouvy uhradit celkem částku ve výši 81 455 Kč v 84 splátkách po 1 082 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 14,90 % a pojištěním ve výši 119 Kč měsíčně. Celková výše zesplatněné částky ve výši 49 014,18 Kč se skládá z jistiny ve výši 44 399,43 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 643,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 257,60 Kč a poplatků ve výši 714 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, vyzval soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila již v žalobě, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 30. 12. 2020 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba], a mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2021. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisy ze dne 25. 1. 2021 a dne 29. 3. 2021 ve smyslu § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne 17. 10. 2018 bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 50 000 Kč. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout částku 50 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal splatit úvěr ve výši 81 455 Kč v 84 měsíčních splátkách, přičemž výše splátky činila 1 082 Kč RPSN činilo 16,02 %, roční úroková sazba činila 14,90 %, výše bonusu činila 11 576 Kč a pojištění je sjednáno ve výši 119 Kč. Žalobkyně prokázala, že vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil částku v termínu splatnosti, došlo k zesplatnění dluhu, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 9. 2020 a zároveň byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dluhu, přičemž zásilka byla předána k poštovní přepravě téhož dne. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k úhradě ze dne 8. 4. 2021, přičemž zásilka byla předána k poštovní přepravě téhož dne. 6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 9. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“. 11. Z veřejně dostupné databáze na webu [obec] národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad [příjmení], tabulky B [číslo] UK 1 a B [číslo] UK 4 vyplývá, že obvyklá úroková sazba pro úvěry v říjnu 2018 na spotřebu domácnostem činila 26,28 % RPSN a smluvní úroková sazba 25,65 % RPSN. V daném případě činí dle uzavřené smlouvy RPSN 16,02 % a smluvní úrok 14,90 %, což je v souladu s výše zmíněnou judikaturou. 12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož původní věřitel uzavřel s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z. Podle ustanovení § 2048 a 2049 o.z., jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 13. Protože žalovaný, který proti žalobě ničeho nenamítal a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu, porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a svůj dluh z titulu nesplaceného úvěru ani přes písemné výzvy ze strany žalobkyně do dnešního dne zcela neuhradil, shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení žalovaných dlužných částek zcela po právu, neboť sjednaná výše úroků nepřesahovala tzv. obvyklou výši úroku, jak je patrné z porovnání databáze ČNB, která slouží jako pomocné vodítko při posuzování obvyklého úroku. Také výše smluvních pokut byla sjednána v přiměřené výši, a proto i v této části bylo nároku žalobkyně vyhověno. Nárok na zákonný úrok z prodlení vznikl žalobkyni podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1, 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 566,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 805 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 113,43 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 720 Kč ve výši 2 041,20 Kč.