5 C 185/2022-33 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 92 700 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru – Expres půjčka [číslo] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 036,66 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne 25. 3. 2022 prohlásila celý dluh žalovaného za okamžitě splatný. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala a žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila již v žalobě, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne 15. 10. 2021 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 90 000 Kč. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 90 000 Kč a žalovaná se oproti tomu zavázala celkem zaplatit žalobkyni částku 171 722,21 Kč, v 84 měsíčních splátkách po 2 036,66 Kč [ulice] úroková sazba činila 20,70 % a RPSN bylo 22,77 %. Žalobkyně prokázala, že vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení od měsíce listopad 2021, žalovaná celý úvěr zesplatnila dopisem ze dne 25. 3. 2022. Jelikož žalovaná neuhradila částku v termínu splatnosti do 8. 4. 2022, vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2022 předanou k poštovní přepravě téhož dne. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o. z., který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 6. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 7. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 90 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 20,70 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení produktových podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a úvěr prohlásila za splatný. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s § 513 a § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyně požadovala zákonný úrok v nižší výši, než jmenované nařízení stanoví, a soud jejímu návrhu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 294,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 709 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 92 700 Kč sestávající z částky 4 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 360 Kč ve výši 3 225,60 Kč. 10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.