5 C 41/2023-13 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou ze dne 27. 2. 2023 se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 12 750 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 750 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Jistina ve výši 10 000 Kč prostředků byla žalované poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 8. 2021. Podle žalobkyně se žalovaná zaregistrovala na jejich webových stránkách, vyplnila své osobní údaje, nastavila si parametry půjčky, potvrdila, že se seznámila s obsahem obchodních podmínek a podepsala smlouvu prostřednictvím [příjmení], zaslaného žalobkyní sms zprávou přes poskytovatele třetí osobou. Totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a ověřovací korunovou platbou realizo-vanou z účtu žalované. žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost ověřila na základě dokladů, které měla k dispozici a dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze 4 822 Kč, na zbytku dluhu neuhradila ničeho, ani přes zaslané upomínky písemné, celkem 5x a ani přes předžalobní upomínku ze dne 23. 1. 2023. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, nedostavila se k projednání věci před soudem, ačkoliv byla řádně a čas obeslána. Bylo rozhodnuto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o tom, že věc bude projednána v její nepřítomnosti. 3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 4. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne 10. 8. 2021, když předtím se žalovaná zaregistrovala na webových stránkách žalobkyně, svojí totožnost potvrdila kopií občanského průkazu a ověřovací platnou. Smlouva o zápůjčce ze dne 10. 8. 2021 obsahovala závazek poskytnout žalované 3 000 Kč proti její povinnosti vrátit poskytnuté prostředky do 20. 8. 2021 s poplatkem ve výši 450 Kč, RPSN 16 324 % přičemž smlouva odkazovala na obchodní podmínky verzi z 21. 11. 2018 a sazebník poplatků, když součástí ujednání bylo i ujednání o povinnosti žalované v případě prodlení zaplatit zákonný úrok z prodlení, dále smluvní pokutu 0,1 % denně, článek 2.3, dále poplatky 500 Kč za každou písemnou upomínku, 100 Kč za emailovou upomínku, 50 Kč za telefonickou upomínku, 30 Kč za sms výzvu, 500 Kč za předání věci k vymáhání internímu oddělení, 750 Kč za předání věci inkasní agentuře až 1.800 Kč na účelně vynaložené náklady spojené s předáním a vymáháním přes inkasní agenturu. Následně žalovaná s žalobkyní uzavřela dodatek ke smlouvě o zápůjčce a to ze dne 21. 8. 2021 pod č. O140417494, obsahem dodatku byl závazek žalobkyně poskytnout žalované 6 000 Kč s povinností žalované vrátit prostředky do 19. 9. 2021 a poplatkem 3 975 Kč a určenou RPSN 3 353 %. Následně žalovaná s žalobkyní uzavřela dodatek ke smlouvě o zápůjčce a to ze dne 22. 8. 2021 pod č. O140417494, obsahem dodatku byl závazek žalobkyně poskytnout žalované 10 000 Kč s povinností žalované vrátit prostředky do 19. 9. 2021 a poplatkem 5 300 Kč a určenou RPSN 3 819 %. Z potvrzení o platbě společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na účet žalované 3 000 Kč dne 10. 8. 2021, dne 21. 8. 2021 3 000 Kč a dne 22. 8. 2021 4 000 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 1. 2023, odeslané dle podacího lístku téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu. 5. Z internetové databáze [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že referenční sazba RPSN k srpnu 2021 B [číslo] UK 1 činila 8,02 %. Referenční sazba smluvního úroku B [číslo] UK 3 k témuž měsíci, týkající se úvěrů pro domácnosti na spotřebu se splatností jednoho roku činila 10,26 %. 6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky 10. 8. 2021 ve znění novace dodatkem ze dne 21. 8. 2021 a dodatkem ze dne 22. 8. 2021 je absolutně neplatná podle § 580 OZ (z.č. 89/2012 Sb.) pro rozpor s dobrými mravy. Smlouvu je třeba posuzovat jako celek, jednotlivá ujednání ve vzájemném kontextu v intencích rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 4084/2012 z 11.12.2014 a I.ÚS 199/2011 z 26.1.2012. Maximální přípustná úroková sazba podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 234/05 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 činila trojnásobek běžného smluvního úroku poskytovaného bankami v daném období podle parametru smlouvy. Obvyklý smluvní úrok pro úvěry domácnostem na spotřebu se splatností do jednoho roku k srpnu 2021 podle databáze [příjmení] [jméno] [číslo] UK 3 činil 10,26 %. Maximálně přípustný smluvní úrok byl tedy 30,78 %. Sjednaný smluvní úrok je v posuzované věci víc než desetinásobně vyšší. Výše smluvního úroku tak tedy neodpovídá maximální přípustné míře, která může být sjednána. K tomu bylo třeba přihlédnout k ostatním podmínkám smlouvy, zejména závazkům, které žalované vznikly v případě prodlení. Sjednán byl smluvní úrok z prodlení, vedle toho smluvní pokuta 0,1 % denně a dále rozsáhlé poplatky za upomínání podle druhu tak, jak je to shora. Za této situace je třeba podle soudu považovat smlouvu za neplatnou jako celek, neboť výrazně zasahuje do nejen právních poměrů žalované. V případě neplatnosti je nutno nároky z neplatné smlouvy vypořádat v mezích ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 odst. 1 a 2 OZ a § 2993 OZ, podle nichž platí, že si strany mají vrátit, co z neplatné smlouvy plnily. V daném případě bylo ze strany žalující poskytnuto žalované 10 000 Kč. Žalovaná vrátila žalobkyni pouze 4 822 Kč. [příjmení] peněžních prostředků, tedy částku ve výši 5 178 Kč je žalovaná povinna vrátit. Prodlení na straně žalované nastalo uplynutím čtyř dnů od odeslání předžalobní upomínky ve smyslu § 573 OZ a proto žalující straně vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 OZ ve spojení s § 1, 2 a) nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z 5 178 Kč od 26. 1. 2023. V tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno. Ve zbytku, pokud jde o uplatňované poplatky za poskytnutí prostředků, poplatky za upomínky a smluvní pokutu, musela být žaloba z části zamítnuta se shora uvedených důvodů a dále musela být zamítnuta i pokud jde o zákonný úrok z prodlení z části, v rozsahu vedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.