5 C 64/2022-58 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 720 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ původní věřitel“), byla dne 27. 8. 2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy. Dále žalobkyně uvedla, že poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli s navýšením o 1 120 Kč na úrocích, dále 1 600 Kč na odměně za administrativní činnost a 3 200 Kč hotovostní inkaso splátek, úroková sazba činila 23,72 %, a to v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 10. 2017. Žalovaný uhradil původnímu věřiteli pouze 3 500 Kč, následně původní věřitel pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. Dále byla dne 15. 4. 2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy. Dále žalobkyně uvedla, že poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli s navýšením o 1 400 Kč na úrocích, dále 2 000 Kč na odměně za administrativní činnost a 4 000 Kč hotovostní inkaso splátek, úroková sazba činila 23,72 %, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 5. 2017. Žalovaný uhradil původnímu věřiteli pouze 9 100 Kč, následně původní věřitel pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil, a proto bylo rozhodnuto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se podáním ze dne 3. 5. 2023 z jednání omluvila. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 6. 12. 2019 zaslaným dle podacího archu dne 7. 1. 2020. 4. Ze smlouvy [číslo] ze dne 27. 8. 2016, je zřejmé, že původní věřitel a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jejího bydliště, což žalovaný stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o 5 920 Kč, celkem se zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 13 920 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 240 Kč. Ze smlouvy [číslo] ze dne 15. 4. 2016, je zřejmé, že původní věřitel a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jejího bydliště, což žalovaný stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o 7 400 Kč, celkem se zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 17 400 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaná neplatila řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil 3 500 Kč na smlouvu [číslo] 9 100 Kč na smlouvu [číslo]. Předžalobní výzva ze dne 9. 12. 2019 byla žalovanému zaslána dne 7. 1. 2020, jak je zřejmé z podacího archu. 5. Soud se zabýval platností smluv, přičemž vzal v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle níž jsou v rozporu s dobrými mravy a nepří-pustně sjednaný smluvní úrok, který přesahuje dvoj až trojnásobek běžného úroku, za který poskytují v daném čase a místě obdobný produkt banky. V posuzované věci má soud za to, že u smlouvy [číslo] odměna za poskytnutí úvěru, která činila celkem 5 920 Kč, což rozloženo do 58 týdnů představuje roční úrok ve výši 5 307 Kč, kterážto částka je 66,34 % ročního úroku z poskytnuté jistiny. Ve smlouvě je uveden smluvní úrok 23,72 % ročně, nicméně ten vychází nesprávně. Referenční sazba RPSN, za kterou banky v daném období poskytovaly úvěry v srpnu 2016 pro domácnosti na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let činila podle veřejně dostupné databáze [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] UK1, 11,09 %, maximální přípustná sazba tak dle shora uvedené judikatury by mohla činit až 33,27 % p.a., a maximální přípustná sazba RPSN 31,17 % ([příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] UK4 pro srpen 2016 činila 10,39 %). Činila-li sazba RPSN reálně 66,34 %, je sjednaný smluvní úrok v rozporu s dobrými mravy. U smlouvy [číslo] má soud za to, že odměna za poskytnutí úvěru, která činila celkem 7 400 Kč, což rozloženo do 58 týdnů předsta-vuje roční úrok ve výši 6 634,42 Kč, kterážto částka je 66,34 % ročního úroku z poskytnuté jistiny. Ve smlouvě je uveden smluvní úrok 23,72 % ročně, nicméně ten vychází nesprávně. Referenční sazba RPSN, za kterou banky v daném období poskytovaly úvěry v dubnu 2016 pro domácnosti na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let činila podle veřejně dostupné databáze [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] UK1, 11,51 %, maximální přípustná sazba tak dle shora uvedené judikatury by mohla činit až 34,53 % p.a., a maximální přípustná sazba RPSN 32,85 % ([příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] UK4 pro duben 2016 činila 10,95 %). Činila-li sazba RPSN reálně 66,34 %, je sjednaný smluvní úrok v rozporu s dobrými mravy. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že obě smlouvy o půjčce jsou s ohledem na výši poplatků absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 588 o.z. a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 400 Kč jakožto rozdíl mezi zapůjčenými 8 000 Kč a vrácenými 3 500 Kč a rozdíl mezi zapůjčenými 10 000 Kč a vrácenými 9 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jdoucím od 11. 1. 2020 až do zaplacení, v návaznosti na zaslání oznámení o postoupení pohledávky společně s výzvou k úhradě ze dne 9. 12. 2019 odeslanou dne 7. 1. 2020 a to dle § 573 o.z., doručenou dne 10. 1. 2020. Následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaný, která se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.