5 C 86/2023-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky celkem ve výši 157 252,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9. 6. 2021 došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření rámcové smlouvy [číslo] v souladu s obchodními podmínkami [právnická osoba] Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Podpisem rámcové smlouvy žalovaný současně požádal žalobkyni o úvěr ve výši 150 000 Kč, načež mu byl úvěr č. HU00 [číslo] schválen a dne 9. 6. 2021 vyplacen na běžný účet. Vzhledem k porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně dne 28. 2. 2023 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 129 138,13 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 5 459,59 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradil žalova-ný dne 2. 3. 2023 částku ve výši 2 999 Kč. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. HU00 [číslo] ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši 127 720,63 Kč spolu se smluvním úrokem 14,9 % ročně z částky 129 138,13 Kč od 28. 2. 2023 do 1. 3. 2023, spolu se smluvním úrokem 14,9 % ročně z částky 127 720,63 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 127 720,63 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 10. 3. 2023, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 878,09 Kč za období od 15. 12. 2022 do 27. 2. 2023. Dne 9. 6. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 30 000 Kč. Žalovanému byl kontokorent schválen dne 16. 5. 2019 a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání. Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovaného přistoupila žalobkyně dne 28. 2. 2023 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 29 999,03 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 1 382,51 Kč. Po zesplatnění kontokorentu uhradil žalovaný dne 2. 3. 2023 částku ve výši 467 Kč. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 29 532,03 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplat-nění ve výši 1 382,51 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne 28. 2. 2023. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalobkyni a žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Ani jeden z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, a tak soud rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Soud na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 9. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru ve výši 150 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal, že vrátí úvěr v 79 měsíčních splátkách po 2 999 Kč, kdy úroková sazba činila 14,90 % ročně, RPSN činilo 13,70 % Celkem měl žalovaný zaplatit žalobkyni 236 906,41 Kč. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 9. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, přičemž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout kontokorent až do výše 30 000 Kč RPSN ve smlouvě činilo 20,64 % ročně, celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit, činila 35 669,99 Kč. Z přehledu plateb žalobkyně bylo zjištěno, že na úvěr z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 9. 6. 2021 činil dluh žalovaného na neuhrazené jistině ke dni 2. 3. 2023 částku 127 720,63 Kč. Z výpisu běžného účtu žalovaného ze dne 4. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 9. 6. 2021 zaslaná částka 150 000 Kč. Z účtu žalovaný téhož dne čerpal 30 000 Kč a 6 000 Kč. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 30. 8. 2021 bylo zjištěno, že nová výše pravidelné splátky činí 2 999 Kč, pojistné činí 261 Kč a měsíční splátka a pojistné činí 3 260 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 165 979,26 Kč, a to do 9. 3. 2023. 4. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byly podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) uzavřeny smlouvy o poskytnutí úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a kontokorent, a žalovaný se zavázal závazky ze smluv uhradit. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok z úvěru vyplývá z § 2395 o.z. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dlužné částky žalobkyni uhradil, soud tak, s ohledem na výše uvedené, žalobě v plném rozsahu vyhověl. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně právo také na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 291 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 291 Kč. 6. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.