7 C 154/2023-123 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhala zrušení společného nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1, který se nachází ve čtvrtém nadzemním podlaží budovy [adresa] v obci [obec], s tím, že smlouva o nájmu bytu byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným jako nájemcem a obcí [obec] jako pronajímatelem, nájemní vztah byl sjednán na dobu neurčitou. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum], tímto okamžikem došlo ke vzniku společného nájmu bytu. Manželství účastníků však bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky jakožto bývalými manželi nedošlo k dohodě o tom, kdo bude po rozvodu manželství předmětný byt užívat, obrátila se žalobkyně na soud, přičemž navrhovala, aby soud rozhodl tak, že společný nájem k bytu [číslo] nacházejícího se v bytovém domě [adresa] ve čtvrtém nadzemním podlaží v obci [obec] zruší a zároveň určí jako výlučného nájemce předmětného bytu žalobkyni za současného uložení povinnosti žalovanému k vyklizení bytu. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tím, že po ní nelze spravedlivě žádat, aby opustila předmětný byt s ohledem na skutečnost, že byla ze strany žalovaného po dobu několika let soustavně týrána, odkázala přitom mimo jiné na usnesení o zahájení trestního stíhání žalovaného ze dne [datum], kterým byl žalovaný obviněn ze zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí a přečinu nebezpečné vyhrožování, kterých se měl žalovaný dopustit vůči žalobkyni, která má v trestním řízení postavení poškozené. Dále žalobkyně odkazovala na vypracované znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, získané v rámci probíhajícího trestního řízení vedeného proti žalovanému, z nichž mimo jiné vyplývá, že žalobkyně v důsledku protiprávního jednání žalovaného vůči její osobě trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Jako další důvod pro přikázání nájemního bytu žalobkyni žalobkyně uvedla, že to byla ona, kdo se po mnoho let starala o předmětný byt, platila také nájemné, zatímco žalovaný se na péči o byt prakticky nepodílel. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, přestože byl k tomu ze strany soudu vyzván. 3. Ve vztahu k předmětnému bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného] vyplývá z protokolu o převzetí bytu z [datum], že jde o byt o velikosti 3+1, který byl nejprve předán žalovanému a následně s ním obec Žihle [datum] uzavřela nájemní smlouvu, přičemž se tak stalo v době, kdy účastníci ještě nebyli manželé (manželství bylo uzavřeno v roce 2016). Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolu s žalovaným od této doby v bytě žila žalobkyně a společný syn účastníků [příjmení], kterému v té době byly dva měsíce. 4. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], je zřejmé, že manželství účastníků bylo rozvedeno. Důvodem podle navrhovatelky bylo zejména chování odpůrce, který je cholerické a výbušné povahy a ve vztahu k navrhovatelce byl zejména pod vlivem alkoholu i často verbálně a občas i fyzicky agresivní a to opakovaně, kdy měl navrhovatelce odpůrce vyhrožovat vyhozením z okna, uříznutím hlavy, což sám odpůrce při výslechu v rozvodovém řízení připustil, byť uvedl, že to nebylo míněno vážně a to, že navrhovatelku vyhodí z balkonu, uvedl také před [jméno] [příjmení], který toto dosvědčil v čestném prohlášení. To, že se takového jednání včetně vulgárního označování navrhovatelky v minulosti dopouštěl, vyplynulo z výslechu syna účastníků [jméno] jako svědka v tomto řízení, ale také výpovědi žalobkyně před Policií ČR z [datum] či výpovědi dcery [jméno] z [datum] a syna [jméno] z [datum], které se týkalo zejména incidentu, k němuž došlo ze strany odpůrce [datum], kdy fyzicky napadl svého syna i žalobkyni, a to tím způsobem, že ji uhodil paličkou do hlavy. Z obsahu protokolu o rozvodu manželství je rovněž zřejmé, že dne [datum] se žalovaný choval při jednání ve vztahu k žalobkyni tak, že musela být přivolána justiční stráž. Z usnesení Policie ČR z [datum] je zřejmé, že ve vztahu k žalovanému bylo zahájeno trestní stíhání pro zločin týrání a přečin nebezpečného vyhrožování, v němž poškozenou osobou je žalobkyně. Žalovaný je přitom obviněn z jednání, kterého se měl dlouhodobě vůči žalobkyni v minulosti dopouštět za situace, kdy podle znaleckého posudku PhDr. Bc. [jméno] [příjmení], je věrohodnost žalobkyně, co by svědkyně, v obecné i specifické poloze shledána jako pozitivní a v situaci, kdy je u žalobkyně zjištěna posttraumatická stresová porucha v důsledku jednání, jehož se měl dopustit žalovaný. Dále byly v rámci znaleckého zkoumání osobnosti žalobkyně zjištěny příznaky spadající pod posttraumatickou stresovou poruchu, kdy žalobkyně podle znalkyně navíc vykazuje hned několik příznaků, které ukazují na syndrom týrané osoby. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] ve spojení s výslechem znalkyně na Policii ČR dne [datum] bylo zjištěno, že posttraumatická stresová porucha se u žalobkyně projevuje takzvanými flashbacky, tj. živými vzpomínkami na napadení, projevy byly u ní zaznamenány také v psychosomatické rovině a na neurotické bázi, přičemž znalkyně odhadla délku trvání posttraumatické stresové poruchy u žalobkyně bez soustavné psychoterapie na dlouhou dobu, i v řádech několika let. Znalkyně také jednoznačně uvedla, že s neurotickými potížemi žalobkyně souvisí jednání žalovaného, které je možné označit za vyvolávající příčinu. Aktuálně je žalobkyně sycena láskou a podporou svých dětí a narozením vnuka, takže se necítí omezena v běžném způsobu života, prodloužení vykázání manžela z trvalého bydliště a kroky směřující k přeměně nájemního vztahu na její výlučný ve vztahu k předmětnému bytu žalobkyně dle znalkyně vnímá jako zajištění budoucího klidu. 5. Pokud jde o poměry účastníků, pak z výpisu z rejstříku trestů bylo zjištěno, že žádný z účastníků nebyl v minulosti odsouzen. Ze zprávy [stát. instituce] bylo zjištěno, že žalobkyně nebyla v minulosti projednávána pro přestupek a žalovaný byl projednáván v roce 2019 pro přestupek podle zákona č. 251/2016 Sb. § 5.1c) a následně i od [datum] je odpůrce projednáván pro tentýž typ přestupku. 6. Pokud jde o příjmové poměry účastníků, navrhovatelka doložila výměr, z nějž je zřejmé, že její příjem činí důchod ve výši 9 911 Kč a vedle toho má příjem z práce u společnosti [právnická osoba] v [obec], cca 25 000 Kč, k čemuž doložila výplatnice za květen, červen 2023. Žalovaný pobírá starobní důchod 17 189 Kč a žádný z účastníků nepobírá dávky sociální péče či hmotné nouze. Žalobkyně doložila příjmovými doklady od obce [číslo] že náklady spojené s bytem činí 2 296 Kč na nájmu a 4 704 Kč na službách s tím, že současně bylo předloženo vyjádření starosty obce, že navrhovatelka řádně hradí služby a nájem s bytem spojený a že na ni nejsou žádné stížnosti. Ve vztahu k zajištění jiného bydlení ze zprávy obce z [datum] vyplývá, že obec nemá k dispozici žádný jiný nájemní byt, který by mohla žalobkyni nabídnout. Naopak ve vztahu k žalovanému ze zprávy [územní celek] plyne, že odpůrce má zajištěno bydlení provizorní formou v bytě [číslo] IV. kategorie, určené pro tři osoby v domě [adresa] se sníženou kvalitou, kde je sociální zařízení společné s tím, že nájem je mu prodlužován ve vazbě na účinnost vykázání. Z výpisu z KN vyplynulo, že žádný z účastníků není vlastníkem jiné nemovitosti. Žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že jinou možnost bydlení v současnosti nemá. V tomto směru je třeba připustit, že s ohledem na příjmové poměry žalobkyně souhrn příjmů v podobě důchodu a mzdy by žalobkyni patrně umožňovaly zajistit si jiné bydlení, byť horší kvality. Žalovaný v tomto ohledu má zajištěno bydlení náhradní, provizorní povahy a má i základní příjem, z něhož jej může hradit. 7. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v předmětném nájemním bytě v [obec] bydlí s žalovaným od října roku 1993, kdy se nastěhovali všichni společně i s dvouměsíčním synem [jméno]. V té době byl vztah účastníků v pořádku. Žádost o přidělení bytu sepisovala žalobkyně jménem žalovaného z toho důvodu, že žalovaný měl v obci [obec] trvalý pobyt, a proto byla větší šance, že byt získá. To byl jediný důvod, proč byla nájemní smlouva uzavřena pouze žalovaným jako nájemcem. Na samém počátku, když se do bytu jako rodina stěhovali, žalobkyně vzala své úspory, ze kterých se pořídilo prakticky veškeré vybavení bytu, které je v bytě dodnes, žalovaný ji požádal, aby se žalobkyně starala o finance, že on na to není. Žalobkyně se podle toho zařídila a vše, co bylo potřeba, vyřizovala, včetně úhrad nájemného, plateb za elektřinu a plyn apod. Udržovala byt v čistotě, po žalovaném nepožadovala, aby se podílel více, neboť byla ráda, že mají, kde bydlet, mají zázemí a prostě to zajelo do takových kolejí, že žalobkyně vše dělala a zařizovala, aniž by jí napadlo, že vše sama dělat nemusí. Po rozvodu nebyla s žalovaným dohoda ohledně dalšího užívání