Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 768 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 768 občanského zákoníku řeší situaci, kdy se manželé po rozvodu nedohodnou, kdo bude bydlet v domě nebo bytě, kde měli oba stejné nebo společné právo bydlení. Soud pak rozhodne, který z manželů musí dům nebo byt opustit, a případně určí náhradu.
§ 768
(1) Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k rozhodnutí o péči rozvedených manželů o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.
(2) Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Pečuje-li však o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.
Paragraf 768 občanského zákoníku řeší situaci, kdy se manželé po rozvodu nedohodnou, kdo bude bydlet v domě nebo bytě, kde měli oba stejné nebo společné právo bydlení. Soud pak rozhodne, který z manželů musí dům nebo byt opustit, a případně určí náhradu.
Co to znamená v praxi
Pokud se po rozvodu nedohodnete, kdo bude bydlet v domě nebo bytě, kde jste měli oba stejné nebo společné právo, může jeden z vás navrhnout soudu, aby o tom rozhodl.
Soud rozhodne, který z manželů musí dům nebo byt opustit, a přihlédne k tomu, kdo se stará o nezletilé dítě a ke stanovisku pronajímatele (pokud je).
Manžel, který musí dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení.
Pokud soud nepřizná náhradu za ztrátu práva bydlení, má manžel, který má dům nebo byt opustit, právo tam bydlet nejdéle jeden rok.
Pokud manžel, který má dům nebo byt opustit, pečuje o nezletilé dítě, může soud na jeho návrh založit v jeho prospěch právo bydlení.
Příklad
Manželé Novákovi se rozvedli a oba jsou spoluvlastníky rodinného domu, kde bydleli. Nemohou se dohodnout, kdo v domě zůstane. Paní Nováková podá návrh k soudu, aby o tom rozhodl. Soud přihlédne k tomu, že paní Nováková pečuje o jejich nezletilé dítě, a rozhodne, že pan Novák musí dům opustit. Zároveň určí, že paní Nováková musí panu Novákovi zajistit náhradní bydlení.
Na co si dát pozor
Manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet nejdéle jeden rok, pokud mu v řízení nebyla přiznána náhrada za ztrátu práva bydlení.
Soud přihlédne k rozhodnutí o péči o nezletilé dítě, což může ovlivnit, kdo v domě zůstane.