Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 768 · Občanské právo
Stručně: Tento paragraf řeší situaci, kdy se manželé rozvedou a měli stejné nebo společné právo k bydlení v domě či bytě, kde žili, ale nedokážou se dohodnout, kdo tam zůstane bydlet. Soud pak na návrh jednoho z nich rozhodne, kdo musí dům nebo byt opustit, a případně určí náhradu za ztrátu práva bydlení.
§ 768
(1) Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k rozhodnutí o péči rozvedených manželů o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.
(2) Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Pečuje-li však o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.
Tento paragraf řeší situaci, kdy se manželé rozvedou a měli stejné nebo společné právo k bydlení v domě či bytě, kde žili, ale nedokážou se dohodnout, kdo tam zůstane bydlet. Soud pak na návrh jednoho z nich rozhodne, kdo musí dům nebo byt opustit, a případně určí náhradu za ztrátu práva bydlení.
Co to znamená v praxi
Pokud se rozvedení manželé nedohodnou na dalším bydlení v jejich společné domácnosti, může soud rozhodnout, kdo z nich musí odejít.
Soud při svém rozhodování zohlední zejména, kdo se stará o nezletilé děti, a také stanovisko pronajímatele nebo jiné osoby, která má k nemovitosti nějaké právo.
Manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení. Pokud mu však soud náhradu nepřiznal, může tam bydlet nejdéle jeden rok.
Pokud manžel, který má odejít, pečuje o nezletilé nebo nezaopatřené dítě, může mu soud na jeho návrh založit právo bydlení.
Na co si dát pozor
Tento paragraf se týká pouze situací, kdy manželé měli k domu nebo bytu stejné nebo společné právo (např. oba byli nájemci, nebo oba spoluvlastníci).
Soud rozhoduje na návrh jednoho z manželů, nikoli automaticky.
Právo na náhradní bydlení nebo právo bydlet po dobu jednoho roku zaniká, pokud soud rozhodne jinak nebo pokud je zajištěno náhradní bydlení.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.