§ 768 občanský zákoník – Bydlení rozvedených manželů po zrušení práva
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 1. 2026 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 768 občanského zákoníku řeší situaci, kdy se manželé po rozvodu nedohodnou, kdo bude bydlet v domě nebo bytě, kde měli oba stejné nebo společné právo bydlení. Soud pak rozhodne, který z manželů musí dům nebo byt opustit, a případně určí náhradu. (§ 768 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 1. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: manžel, dítě, soud, pronajímatel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok“
- Odkazuje na: § 767
- Judikatura: na § 768 odkazuje 20 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k rozhodnutí o péči rozvedených manželů o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.
(2) Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Pečuje-li však o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se po rozvodu nedohodnete, kdo bude bydlet v domě nebo bytě, kde jste měli oba stejné nebo společné právo, může jeden z vás navrhnout soudu, aby o tom rozhodl.
- Soud rozhodne, který z manželů musí dům nebo byt opustit, a přihlédne k tomu, kdo se stará o nezletilé dítě a ke stanovisku pronajímatele (pokud je).
- Manžel, který musí dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení.
- Pokud soud nepřizná náhradu za ztrátu práva bydlení, má manžel, který má dům nebo byt opustit, právo tam bydlet nejdéle jeden rok.
- Pokud manžel, který má dům nebo byt opustit, pečuje o nezletilé dítě, může soud na jeho návrh založit v jeho prospěch právo bydlení.
Příklad
Manželé Novákovi se rozvedli a oba jsou spoluvlastníky rodinného domu, kde bydleli. Nemohou se dohodnout, kdo v domě zůstane. Paní Nováková podá návrh k soudu, aby o tom rozhodl. Soud přihlédne k tomu, že paní Nováková pečuje o jejich nezletilé dítě, a rozhodne, že pan Novák musí dům opustit. Zároveň určí, že paní Nováková musí panu Novákovi zajistit náhradní bydlení.
Na co si dát pozor
- Manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet nejdéle jeden rok, pokud mu v řízení nebyla přiznána náhrada za ztrátu práva bydlení.
- Soud přihlédne k rozhodnutí o péči o nezletilé dítě, což může ovlivnit, kdo v domě zůstane.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 768
Jak soudy aplikují § 768
Zákon v tomto směru preferuje vypořádání vzájemných vztahů bývalých manželů dohodou, ale jestliže k ní nedojde, soud musí v zásadě na návrh druhého manžela rozhodnout o povinnosti manžela se slabším právem se vystěhovat, neboť zákon žádnou náhradu za ztrátu práva bydlení tak, jak je tomu v § 768 o. z., výslovně nepřiznává.
Občanský zákoník pojem bytových náhrad (náhradního bytu a náhradního ubytování) z předchozí právní úpravy v § 712 obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále opět jen „obč. zák.“) nepřevzal a jejich poskytování neupravuje (s výjimkou stanovenou v § 768 odst. 2 o. z., která na projednávaný případ nedopadá).
Se zřetelem k citovaným právním závěrům nelze na posuzovaný případ, ve kterém jde o vyklizení bývalého (registrovaného) partnera z bytu společně užívaného partnery po zrušení jejich partnerského soužití, ani analogicky aplikovat ustanovení § 745 odst. 1 a § 768 o. z., na něž v dovolání poukázala dovolatelka, neboť dotčená ustanovení, upravující některé otázky bydlení manželů (včetně jejich bydlení po zániku manželství rozvodem), jsou zařazena do druhé části občanského zákoníku, kterou na registrované partnerství a práva a povinnosti partnerů použít …